meave + darius: Vztekat se nemá cenu, říkala jsem si při dnešním čištění boxu. Tentokrát jsem měla pana domácího hezky tady, takže to bude dlouhý proces, pomyslela jsem si a pustila se do práce. "Ústup," vyzvala jsem ho a jemně mu zatlačila na záď. Všechno jsem energicky přehazovala ze strany na stranu a něco i do kolečka. V jeho přítomnosti to nešlo tak dobře jako obvykle, ale měla bych si na to zvyknout, přes zimu bude zůstávat déle tedy a pak se uvidí. Rychle jsem skočila vyvést plné kolečko, abych si mohla cestou rovnou vyzvednout lopatu, kterou jsem tam tím stresem nechala. Vidíte? Nemám ani všech pět pohromadě, už úplně zapomínám na základní věci, to je velice špatné. Jinak tomu nebylo ani potom. Darius se rozhodl, dělat mi z dnešního čištění hotové peklo. Stále si schválně stoupal na místa, kam jsem nutně potřebovala a nic si toho nedělal, však on to snad dělá i schválně. Neřád. Oddychla jsem si až u hnojiště, když jsem se byla zbavit posledního kolečka. Pak už šlo všechno rychle nové piliny a nová sláma, není to žádná věda a dnes jsem se dokonce nepoprala se senem, stal se snad zázrak. Spokojeně jsem prohlížela Daria, jak si pochutnává na senu a mezitím nabírala síly, abych ještě všechno uklidila. Nakonec jsem si vzala koště a hezky okolo sebe zametla. Lépe jsem to udělat nemohla, pomyslela jsem si.