Komentář, na který odpovídáte

04. 11. 2015 - 19:06
 

meave + darius: Box jsem začala čistit okamžitě, co jsem časně odvedla Daria do výběhu. Bylo okolo osmé a já se opírala o vidle před boxem s tím, že se mi do toho nějak nechce. Věděla jsem, že mě poté čeká služba a nějak se mi díky dnešní teplotě vůbec nechce jít vyměňovat voda do výběhů. Začala jsem lehce přehazovat slámu naprosto nepromyšleně do rohů a špinavou házela do kolečka, které bylo už jako obvykle u boxu přistavěné. Šklebila jsem se na množství nepoužitelné slámy, která dneska končila převážně v kolečku. Dneska se to zdálo jako větší fuška. To je tím, že jsem pomalu ani nezačala má kolečko vypadalo i po urovnání plně. Povzdechla jsem si nad tím a rychle vyrazila ven, kde jsem se malém díky své zbrklosti přerazila o kolečko. Zaklela jsem a protočila oči nad tím, když jsem zjistila, že se mi nemalé množství vysypalo na zem. To mě dostalo snad ještě víc, ale co? Vypadá to dneska na moc pěkný den, pomyslela jsem si.
Přemýšlela jsem nad ranním setkání s děvčaty, které věděly o mém příchodu. Neměla jsem žádnou ceremonii, ale řekla bych, že snad asi bude dávno rozkřiknuté, že se tu objevila nová dívka. Chm, nová krev, moc pěkně řečeno, pousmála jsem se nad tím. Proč mám pocit, že toho svého Ďáblíka ještě moc neznám? říkala jsem si, když jsem vyvážela kolečko a vlastně i cestou zpět k boxu. Musela jsem neustále pohazovat hlavou, jinak bych vůbec neviděla přes své blond háro, kam vlastně jdu. Měla jsem plné ruce práce, že jsem bohužel až při zastávce pro vidle a lopatu zjistila, že mi chybí gumička, kterou jsem ztratila cestou s Darinem na pastvu. A teď jsem pořádně chytla veveráka na mozek. Dala já mu vůbec deku? Začala jsem plašit. Venku zima, sice má ještě stále neostříháno, ale stejně... Víte jak je to.
Konečně jsem mohla začít s bagrováním pilin u kterých to naopak nevypadalo zas tak špatně. Byla jsem ráda, že po hororu se slámou není tohle zas tak špatné a pak jsem si vzpomněla na to, jaká je venku zima a já budu muset tahat kolečka s vodou. No to mě podrž. Netrvalo dlouho a já opravdu musela neochotně jít plnit službu. Funěla jsem jak po zápřahu. Dneska jsem se trochu poprala se senem, které asi nechtělo skončit v něčím žaludku. Stejně jsem to vyhrála já. Nerada jsem se loužila s lopatou... Nerada s vidlemi. Kolečko jsem snad i oplakala, ale povinnost je povinnost a práce u koní není vždycky příjemná.

Vaše odpověď

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Box, údržba a čistota