karin a vanilka: Vykročila jsem vybavena kolečkem, lopatou a vidlemi k Vanilčině boxu. Řekněme že to bylo spíše kolébání a rachot který jsem působila, pozdvihl obočí nejen Jasonovi. "Proč si to raději nepoložíš na kolečko?" Po tvářích mi vyskákaly rudé skvrny. To je malér. Hned první den vypadám jako naprostá trubka. Rozjela jsem se tedy jak se sluší a patří a díky bohu, mě Jason nesledoval tím svým ostřížím zrakem. Vanilka postávala v boxe což byla škoda. Jason ze mě asi nebude nadšený ale raději jsem se zeptala, zda i mohu ryzku vzít ven. "Samozřejmě, bude moc ráda. Dej jí někam dozadu tam jsou volné výběhy." Přikývla jsem a šupala pro vodítko a ohlávku.
VÝBĚH
Ryzka se popásala a já už konečně začala vyklízet. Nejdřív jsem si nemotorně odstranila slámu. Trvalo to snad věčnost a ne všechna čistá se mi podařila zachránit. Když jsem v tom měla jakýs takýs systém, vzala jsem lopatu a vysbírala kobylince. Svaly na rukou sakra protestovaly. "Fajn tohle by bylo." Pronesla jsem zpoceně ale spokojeně když všechny koblížky ležely na dně kolečka. Na hoblinách se nacházelo několik tmavých fleků. Opatrně jsem odstranila vše mokré. Ne vždycky to se mnou chtělo spolupracovat. S vypětím sil jsem vyházela nečistoty pryč a rovnoměrně rozhrnula hobliny. Že tam mám hrboly jak malé pohoří mi se smíchem vytkla Bloodye. Vyplázla jsem na ní jazyk ale poděkovala. "Jsem dlouho nevyklízela nu." Zakroutila hlavou a pomohla mi hobliny rozhrnout. "Příště už to zvládneš." S díky jsem mířila k hnojišti. Obří kupa s lávkou uprostřed mě zrovna v jistotě neutvrdila. Vjela jsem na hnůj a vyklopila kolečko. V duchu jsem si samozřejmě gratulovala protože nehody na místním hnojišti mi utkvěly v paměti již z dřívějška. S rachotem (jak jinak že ) se kolečko řítilo za mnou dolů a já ho ujížděla vrátit. Hoblin i slámy měla ryzka dostatek. Zbývalo jen seno a napáječka. Ze skladu jsem vytáhla balík sena a naložila na kolečko. S cupitám jsem přijela k boxu a zastrkala seno do sítě aby byla plná. Zbytek jsem měla v plánu vrátit, ale dívka s blond vlasy si zbytek s díky ukradla. "No já mám skoro hotovo." Neopomněla jsem samozřejmě napáječku která byla zaházena menší sprškou slámy a řádně jí opláchla a vyčistila. Ještě jsem uklidila nářadí a s koštětem zametla po sobě všechny stopy z místa činu