Komentář, na který odpovídáte

13. 03. 2016 - 13:19
 

lia a bouře: PRÁCE V RUŠIVÉM PROSTŘEDÍ - PŘIJEŽĎOVÁNÍ

PÉČE
S našpuleným rtem jsem sledovala část nástěnky se záskoky. Moje volba byla poměrně jasná – Bouře. Podepsala jsem se k ní a nejprve vyrazila za Sue, sehnat si pár věcí. Začala jsem jednoduše, nechtěla jsem Bouřku zbytečně vystresovat. Omotala jsem stojany na překážky krepovým papírem a na pár z nich navěsila stará CDčka. Rozestavěla jsem tři, dva uprostřed velkých kruhů, jeden v X. K jednomu do těch velkých kruhů jsem položila plachtu, jen tak, složenou. Tohle by mělo stačit. Zapsala jsem nás ještě do stájové knihy, ať nám tam nikdo neleze a k jednomu z úvazišť jsem si pomocí mobilního stojanu natahala záskokové věci a přinesla jí tam ještě kbelík s vodou. Potom jsem pro ni samotnou skočila do výběhu.
,,Bouřko!“ houkla jsem na klisnu, která měla zastrčené nozdry do hromady sena. Vzala jsem jedno vodítko z ohrady, kterou jsem přeskočila a zamířila přes výběh k hnědce.
,,Ahoj, holka,“ natáhla jsem k ní ruku, aby si mě mohla očichat. Bouřin dech mě polechtal na hřbetě ruky, pohladila jsem ji po krku a připnula vodítko. ,,Půjdeme se trošku hýbat?“ zatáhla jsem za vodítko a zamlaskala. Klisna se rozešla až příliš ochotně. ,,Prrrr, zpátky…“ zatlačila jsem jí na prsa a nechala ji zacouvat. Na to, že byly koně ve výbězích pouze chvíli… Cesta ke stájím již proběhla v pořádku, sice jsem ji musela nechat párkrát ještě zacouvat, ale zvládly jsme to. Klisnu jsem si uvázala na úvazišti, vzala si háček na kopyta a pořádně je zbavila špíny. Pokračovala jsem v rozčesání hřívy a ohonu. Teprve poté jsem jí sundala deku a pustila se do čištění hnědé srsti, které se pomocí hřbílka a dvou kartáčů se nakonec i leskla. Přes hřbet jsem jí přehodila podsedlovou dečku, gelovou podložku, sedlo, které jsem připevnila k dečce a zapnula jsem podbřišník. Přes hřbet jsem Bouři přehodila bederku, upravila si třmeny a vrhla se na nandání kamaší a strouhavek. Sama jsem si nasadila přilbu a rukavice. Následně jsem klisnu nauzdila, přehodila otěže přes hlavu a zamířila s klisnou k hale.

TRÉNINK
Zavřela jsem za námi dveře a odvedla hnědku k obvodu, chtěla jsem vědět, jak bude na stojany a plachtu reagovat a jak mne bude respektovat. Bouře šla poměrně aktivně, nemusela jsem ji nějak za sebou nějak tahat, ale oproti Charliemu bylo toto tempo poměrně klidné. Klisna šla s nataženýma ušima a prohlížela si prvky, které jsem tam postavila. Zatím se nijak nevzpírala, necouvala, ale zatím jsme přeci jen byly v dostatečné vzdálenosti. Po jednom obvodu jsem klisnu, zastavila, přehodila otěže přes hlavu, stáhla dolu třmeny, levou nohu vložila do třmenu, levou rukou si přidržela otěže a přední rozsochu, druhou rukou tu zadní, pravou nohou jsem se odrazila a vyhoupla se do sedla. Bouře byla přibližně vysoká jako Charlie, takže zde nebyl žádný problém. Hnědka trpělivě stála, nikam nepochodovala a nechala mě, ať se usadím, vložím druhou nohu do třmenů, prošlápnu paty, narovnám se, ovšem na moc a dám ruce do správné pozice. Nakonec jsem stiskla holeně, přitlačila pravou holeň, pravé rameno přesunula dozadu, pravou otěž nabídla, levou přidržela a levou holeň přesunula za podbřišník. Klisna neprotestovala a zamířila ke stěně. Nechala jsem jí volnou otěž a v rozích si s ní pohrála, aby mi je hezky vycházela. Sem tam jsme brnkla do jedné z otěží, aby si klisna uvolnila krk a vytáhla hlavu. Hnědka ochotně spolupracovala, nebyla tak aktivní, jako valášek, ovšem nebyla ani žádný loudal. Celou dobu co jsme krokovaly, si pozorně prohlížela, to co jsem v hale postavila. Neprotestovala do té doby, co jsem ji otočila na konci dlouhé stěny na oblouk, abychom jím změnili směr. Poté co jsem ji z krátké stěny otočila zpět na dlouhou, hnědka se zastvila a začala nervózně couvat, pofrkávala a švihala ušima. ,,Hou, klid, holka.“ Stojan se Buřince nelíbil, nervózně si prohlížela odrazy, které okolo něj házeli cédéčka. Tiše jsem na ni promlouvala a počkala, až se na místě uklidní. Poté jsem stiskla holeně. Hnědka udělala váhavý krok vpřed a zastavila se. ,,Hodná,“ pohladila jsem ji po krku. Nechtěla jsem jí dál nutit k tomu jít, stačilo mi, že byla v této vzdálenosti poměrně klidná. Otočila jsem ji na stěnu, sice se nedalo mluvit o oblouku, ale změnili jsme směr a klisna se na stěně opět uvolnila. ,,Šikulka,“ pohladila jsem ji po krku a opět zabrnkala do otěží. Klisna zafrkala a pokračovala po obvodu. ,,Hodná,“ poplácala jsem ji po několika obvodech a šla proti jejím pohybům, stiskla jsem ruce a klisna zastavila. Dotáhla jsem si ji a znovu ji pobídla. Klisna vykročila a já po dvou krocích opakovala pobídku. Hnědka pohodila hlavou a naklusala, zkontrolovala jsem si její nohosled, prvních pár kroků zůstala v sedle a teprve potom začala na správnou nohu vysedat. Klisna hezky aktivně vyšlapovala vpřed, občas natočila uši směrem ke stojanům a zafrkala, ale jinak se chovala klidně. Po třech kolech jsem přešla do kroku a v něm si změnila směr, zase jsme trochu bojovali se stojanem, ale s klisnou jsme se tentokrát dostali opět o trochu blíž. Pořádně jsem ji pochválila, otočila ji na druhou ruku a při dojezdu na stěnu aktivně stiskla holeně. Hnědka plynule přešla do klusu. Zase jsem se mrkla na její nohosled a podle něj začala vysedat, klisna bez problémů obklusala pár obvodů a nechala se zavádět do rohů. Poté jsem zase přešla do rohu. Abych si ji mohla začít sbírat na otěž, potřebovala jsem, aby se nebála prostředního stojanu. Klisna k němu přišla na vzdálenost dvou metrů, pak se zastavila. ,,Hooodná,“ pohladila jsem ji po krku a nechala ji chvilku času. Klisna natáhla krk. Byla zvědavá, stejně jako všichni koně a chtěla zjistit, zda jí stojan s cédéčky a krepákem nesežere. Ani jedno se nepohnula, klisna tedy samovolně udělala krok vpřed a nozdry se dotknula krepáku. ,,Šikulka, hodná, ano…“ chválila jsem ji a nechala ji několikrát okolo stojanu projít. Klisna již byla klidná. Takže jsem se vrátila s ní na stěnu, naklusala si ji. Sem tam brnkla do vnitřní otěže, o něco méně častěji do vnější. Otočila jsem si ji na velký kruh tam, kde v prostředku byl pouze stojan, stojan se složenou plachtou byl na druhé straně. Klisna udržovala dostatečnou vzdálenost o stojanu ve středu a zároveň se nebála toho v X. Pravidelně jsem ji chválila a postupně si ji sbírala na otěž. Po třech velkých kruzích jsem ji opět nechala v kroku změnit směr. Hnědka se tentokrát dostala ke stojanu o něco, blíž stále mu však úplně nedůvěřovala, nechala jsem jí tedy čas se ujistit, že je to úplně ta samá záležitost co stojí v X, vrátila ji na stěnu, naklusala a otočila ji na velký kruh na druhou ruku. Klisna se začala ochotně sbírat na otěž. Čas od času vyžadovala pobídku na udržení tempa, ale naopak nepotřebovala brzdit, jako Charakter. No jo, jiný kůň… Buřinka mi hezky přišla na přilnutí a já přešla do kroku a nechala ji okolo stojanu změnit v kruhu směr. Hnědka lehce zpomalila, ale po ujištění hlasem opět nabrala ztracené tempo a bez problémů okolo něj prošla. Pokračovala jsem s ní přímo po stěně a uprostřed dlouhé stěny zasedla do sedla, vnější holeň přesunula za podbřišník, brnkla do vnitřní otěže, stiskla holeně a zamlaskala: ,,Hop!“ klisna zafrkala a ochotně nacválala. Byl to poněkud zvláštní cval. Přeci jen jsem byla u hnědáčka zvyklá na kulatější a ostřejší. Po pár cvalových skocích se mi ovšem podařilo přizpůsobit se jejímu pohybu a já ji tak nechala obvcálat dva obvody, na kterých klisna nejevila žádné potíže. U dvou stojanů si v hale již byla jistá, že jí nesní, ovšem u modré, složené plachty tomu tak nebylo. Přes klus jsem ji zpomalila do kroku a otočila ji na velký kruh. Klisna pofrkávala a nervózně se ohlížela k jeho středu. ,,Šššššš, hodná…“ pochvalovala jsem ji takhle ještě jeden kruh a pak ji opatrně stočila k jeho středu. Klisna se zarazila mnohem dříve. Poplácala jsem ji po krku a otočila od středu. Zamířila jsem s ní rovně a stiskla holeně. Klisnička naklusala a já ji na stěně nechala v tomto tempu jeden obvod, dbala jsem na vyjíždění rohů. A uprostřed dlouhé stěny jsem provedla pobídku do cvalu. Klisna živě vycválala vpřed. PO jednom obvodu v tomto tempu jsem ji zpomalila do kroku a vrátila se k plachtě. Klisna se dostala o něco málo blíže. Takže dostala velikou pochvalu a otočila jsem ji od plachty pryč, objela s ní jeden obvod v kroku a opět se vrátila k plachtě. U klisny se opět projevila zvědavost, byly jsme již poměrně blízko, takže jsem ji nechala, ať určí kam ještě půjde a povolila jí otěže, když natahovala krk k plachtě. Když se nozdry dotkla modrého povrchu, který vydal nepříjemný zvuk s leknutím uskočila. Já měla co dělat, abych se udržela v sedle. ,,Pšššššš,“ hladila jsem ji po krku a nechala ji jít po obvodu, aby se uklidnila, na druhé straně jsem si obloukem změnila směr, nechala ji naklusat a začala si sbírat zpátky povolené otěže. S klisnou jsem na obvodu opět nacválala a hnědka ochotně zamířila v před. Šla jsem proti jejím pohybům, stiskla otěže a klisna přešla do klusu, když pomůcky pokračovali tak i do kroku. Klisna na můj povel opět zamířila k plachtě, teď byla opatrnější, ovšem věděla, co od plachty má čekat. Nechtěla jsem ji nějak nutit, proto jsem se rozhodla, že po tomto pokusu toho necháme. Klisna natáhla hlavu k plachtě a já jí opět popustila otěže. Když plachta zašustila, klisna zvedla hlavu a ustoupila o krok stranou. Už jsem ji chtěla obrátit, ale Bouřka opět natáhla krk dolů a začala ji zkoumat, tentokrát, když se plachta pohnula, zastříhla ušima a po-kračovala ve zkoumání. ,,To stačí, ano?“ pochválila jsem a otočila od plachty pryč. Bouře si vysloužila velikou pochvalu. Sesbírala jsem si povolené otěže, stiskla holeně a zamlaskala. Klisna bez okolků naklusala, nechala jsem jí takto obklusat jeden obvod a pak jsem ji zavedla do kroku. Popustila otěže a pořádně ji znovu pochválila. ,,Moooooc šikovná.“ Společně jsme obešli dva obvody, poté jsem ji zastavila u dveří, sklouzla na zem, vytáhla třmeny a nabídla klisničce pamlsek, který si jemně vzala z mé dlaně. ,,Šikulka,“ přehodila jsem jí otěže přes hlavu, otevřela dveře a vyvedla ji ven.

PÉČE
Klisnu jsem zavedla zpět na úvaziště, sundala ji uzdečku, nandala ohlávku, uzdečku složila na stojan, sundala jí bederku, sedlo, gelovku a podsedlovku. Místo toho jí dala odpocku, sundala jí kamaše, vybrala jí z kopyt a zavedla ji do boxu. Věci jsem uklidila, udidlo umyla a v hale jsem uklidila stojany, z kterých jsem sundala krepák a cédéčka, všechno včetně plachty jsem vrátila na své místo, klisnu předekovala a odvedla zpět do výběhu.

Vaše odpověď

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Záskoky