jennifer: Péče - Gentleman
Ráno šel hřebec do výběhu, kdy jsem ho odvedla na uzdečce, byl to docela boj, protože to velké koloseum se nedalo Ale nakonec jsem to přežila a nyní se upsala ďáblu tím, že jsem se k hřebcovu jménu napsala, nadechla se a šla do sedlovny. Odemkla jsem moji skříňku, vzala klíček od kamarádčiny skříňky a vzala svoji helmu. Pak jsem šla kousek vedle a začala na Cassin stojánek pojízdný rovnat vše, co dnes budu potřebovat. Uzdečku, bandáže, sedlo, dečky, bederku, čištění a přidala k tomu moji helmu s rukavicemi a tušírku – dnes si dáme stranové přechody a s tou tušírkou to půjde líp, než abych ho ztupila postupně na holeni, to by se kamarádce nelíbilo Odvezla jsem stojan k boxu, kdy jsem vzala vodítko z věšáku a i čapla uzdečku. Šla jsem k výběhu hřebce a zapískala. Bylo krátce po obědě, kdy jsem ještě stihla přeházet hnojiště, kdy mě pěkně vytočil i Sebastian Dopoledne jsem doplnila vodu ve výbězích a byla dokonce do oběda na procházce s Quintem – dnes jsem měla nabytý program až moc, což bylo divné a navíc byla neděle, den odpočinku a já pracovala jako černá ruka. Zavolala jsem hřebcovo jméno a vešla do výběhu. Genty se na mě zahleděl, stříhl ušima a já šla k němu blíž, kdy se on rozhodl, že se se mnou nebaví a odklusal pryč. ,,Co to,“ řekla jsem, ale povzdechla si a šla dál od něj, kdy jsem se posadila na zdánlivě dobré místo a vzala si do rukou mobil. Pustila jsem si potichou písničku, pobrukovala si ji a dívala se na fotky, které jsem posílala Cass a nafotila je já a nebo Seb včera. Usmívala jsem se, pobrukovala slova písničky a po chvilce ucítila na svých zádech něčí čumák. ,,Copak, pane hřebec, jsme zvědaví?“ ušklíbla jsem se, pohladila ho po čumáku a zvedla se. Podrbala jsem Gentlemana a nasadila uzdečku, podrbala a zapla vodítko do karabiny a vypla mobil s písní – Blueberry Sky Pohladila jsem hnědáka a šla s ním k brance z výběhu. ,,Hele, kam pospícháš?“ zeptala jsem se ho, nechala zastavit, couvla si ho dozadu a otevřela branku, kdy jsem ho nechala projít a zavřela za námi. Šli jsme spolu ke stáji, musela jsem si přeci jen ještě jednou ujasnit, kdo tu má hlavní slovo a kdo koho vede. ,,Já vedu, ne ty mě,“ řekla jsem mu a u boxu zastavila, sundala uzdečku, uvázala si jej, dala uzdečku stranou a začala milého hřebce čistit. Pokukoval kolem, nadšeně frkl, přešlápl si a sledoval okolí, kdy zdravil každého, kdo kolem něj šel. ,,Klidni se, ano?“ řekla jsem mu a dočistila jeho srst, kdy už částečně ztrácel zimní srst, nejspíše na to mělo vliv hodně faktorů a mně zůstalo pár chlupů v ruce, ale zatím to není tak hrozný, že by koně ztráceli srst ve větší míře, ta pravá rána přijde brzo a já se na to netěšila, i když byla hnědka ostříhaná. Dočistila jsem hřebčouna a vyčistila mu hřívu hřebenem, ještě ocas a nakonec kopyťákem vybrala i kopyta, která se pak jen leskla u zadních nohou se mi zkusil hřebec vyškubnout, ale já nohu podržela pevně. ,,Ani nezkoušej pacholku,“ řekla jsem mu s přísným obličejem a dočistila ho, kdy jsem nakonec pohladila po pleci, když u přední nohy držel dobře. Usmála jsem se a namotala bandážky na nožky. Přidala jsem botky na práci a vrhla se na nasedlání, ještě bederku a mohla jsem nauzdit, kdy jsem to měla hotové během pár vteřin. Nasadila jsem si helmu, zapla ji, ještě navlékla rukavice a šla k hale, kterou jsem měla zabranou, ale radši zavolala, kdy se nikdo neozval a já spokojeně vešla dovnitř.
Drezurní práce – práce na přechodech, polovičních zádrží a stranová práce
Hřebec frkl a chtěl se mi otřít o rameno, ale já ho nechala ustoupit pár kroků vzad. ,,Nebudeš se otírat,“ usmála jsem se a vzala ho na obvod, kdy po půl obvodě jsem si jej vzala na střed, podrbala na krku, stáhla třmeny, dotáhla podbřišák, zapla nánosník a povzdechla si. Levá ruka svírala otěže a tušírku. Vyšvihla jsem se do sedla, kdy se hřebec hned rozešel. ,,Hele! Tohle vážně nepůjde,“ zamračila jsem se a nechala hřebce zacouvat střídavě tam, odkud vyšel. Nechala jsem ho chvilku stát, až jsem ho pohladila za to, že stál, ne za to, že předtím šel. Usmála jsem se a nechala ho vykročit. Šel hned pohotově vpřed. Tušírka mi nyní bude k ničemu, dopředu jde živě, ale hlavně aby tak stejně živě chodil i do stran. Najeli jsme na levou ruku a já se nadechla a vydechla, kdy jsem zase začala pravidelně dýchat. Usmála jsem se a držela tušírku v levé ruce zatím jen pasivně. Hřebec natahoval krk, šel dopředu, šel od zádě a já bych ho ani nenechala, aby se valil po předku. Usmívala jsem se a nechala jít ještě obvod, kdy jsem viděla, že se celkem nudí. Proto jsem s ním v A zařadila velký kruh, další v B, E, C a pak si změnila diagonálou směr. Gentleman přežvýkl a zvídavě se díval dopředu, nechala jsem ho v Áčku jet ze středu, v X jsem však utla a vzala na levou ruku do E, kdy to hřebce celkem překvapilo. ,,Tohle jako cvik neexistuje, ale je to dobrý na to, abych tě udržela v pozornosti a soustředění chlapče,“ ušklíbla jsem se a v E vzala na pravou ruku a na druhé straně si s ním zkusila od stěny ke stěně, kdy jsem si pod X představila kužel, který musíme nadjet, jak mě to učil každý z trenérů zde a já byla za to vděčná. Usmála jsem se, když se to celkem vedlo. Jeli jsme chvilku otočenou a pak i správnou diagonálu, ale vrátili se stejně na stejnou stěnu, jako jsme jeli před tím. Já hřebce pohladila po krku. Zatím tohle šlo. Změnili jsme si směr, v A hodili velký kruh, Genty frkl, ale šel stále dopředu dost živě. Udělali jsme si ve velkém kruhu vlnovku, a tak si v kruhu změnili směr a jeli úplně na jinou ruku. Usmála jsem se tajemně. Gentyho asi dost zajímalo tohle moje hraní Nechala jsem jej na dlouhé stěně vyklusat, kdy jsem cítila, jak mě hned bere za ruku. ,,No tototo,“ řekla jsem, mračila se, houkla na něj a vzala si ho v B na velký kruh. Hnědák přežvýkl, natahoval krk a já mu brnkala do otěže. Vybrala jsem si tu vnitřní, kdy ho vnější vedla po kruhu a tou vnitřní si utvářela postavení, že ty otěže jsou moje a já určuju tempo. Hnědákovi se to moc nelíbilo, zašvihal ocasem, ale mně to bylo jedno. ,,Víš, že mě si zlobit můžeš jak chceš…Cassie mi řekla, jak na tebe, a tak vím, že brzy přestaneš,“ usmívala jsem se, tiskla synchronizovaně se zadními nohami holeně a po chvilce cítila klid v rukou, kdy se již do nich hřebec neopíral. Najeli jsme na stěnu, pochválila jsem hřebce, když šel pěkně po stěně a byla spokojená, že jsme to vyřešili – snad se nebudeme dnes přetahovat vícekrát. Gentleman frkl a natáhl hlavu dopředu, uvolňoval se a šlapal od zádě. Usmála jsem se a nechala jej v C udělat velký kruh, pak si dali vlnovku o třech obloucích z A a já se spokojeně natáčela v obloucích, jen jemně používala holeně a na rovných pasážích ho nechala klusat rovně. Tenhle koník je zkrátka oříšek. Ještě jsme si dali cvičení na jízdárenské práce i na druhou ruku v klusu a mohli přejít na cval. Nacválala jsem si ho na dlouhé stěně. Hřebec frkl a já s úsměvem šla do stehenního sedu, hlasem Gentlemana umravnila, vzala v A na velký kruh, jen na jeden, nenechala jsem ho jet vícekrát a byla spokojená s Gentlemanem, který měl dnes asi dobrou náladu Alespoň to zatím tak vypadalo. Nechala jsem ho obcválat jeden obvod, vzala na vlnovku o třech obloucích znovu a v K nechala přejít do klusu. Bylo to těžké. Zasedla jsem do sedla, zatnula břišní svaly, narovnala se, propnula více paty a tlačila se do sedla. Narovnala jsem se v kříži a dala vydržující otěže, kdy hnědák švihl ocasem, ale zatím nic nedělal a já ho vypobídla, tudíž mu byl dán signál, že má přejít do nižšího kroku. Já svoji poloviční zádrž zopakovala, aby si nemyslel, že to byla jen legrace. Frkl, pohodil hlavou, ale přešel do klusu až v půlce haly. ,,Vidíš, že to jde,“ pochválila jsem ho za přechod, nechala odžvýknout a dala si v horním rohu diagonálou změnu směru. V X jsem si přesedla, přehodila otěže a tušírku. Usmála jsem se a na dlouhé stěně zasedla do pracáku, dala vnější za podbřišák, vnitřní na podbřišáku, mlaskla jsem a hlasově se také ozvala. Hřebec nacválal hned dopředu a já se podívala do zrcadla, jestli správně. Byla jsem skutečně spokojená a pohladila ho vnější otěží. Usmála jsem se, šla do stehenního sedu a užívala si ten pohled. Znovu jsem ho vzala na velký kruh v C, ale jen z toho hlediska, aby nešel jen po stěně. Hřebec frkl a šel živě vpřed, byl trochu jak piclej zajíc I když ten se tak rychle nepohybuje. Ocválali jsme si ještě obvod a půl, když hřebec byl pěkně uvolněnej, až moc Zasedla jsem do sedla, narovnala se v kříži, sedla si do sedla více, propla paty dolů, uvolnila se, sedla více a více do sedla, dala vydržující otěže, vypobídla holeněmi a zopakovala to znovu a řekla i slovíčko oznamující, že chci přejít do klusu, děj se co děj. Hnědák pode mnou frkl několikrát za sebou, moc se mu to nelíbilo a já do třetice zádrž zopakovala trochu více. Hnědák švihl ocasem a přešel do klusu, když jsem tentokrát i stiskla holeně se stehnama. Hřebec frkl a já ho po přechodu do klusu objala holeněmi, přestala s pobídkami a pochválila jej. ,,Kdyby to šlo hned, nepereme se,“ řekla jsem mu a udělala si s ním v A velký kruh, který jsem postupně začala zmenšovat, až byl asi 12 metrový. Vyjeli jsme z něj, já hřebce pochválila a z E si ho vzala na půl jízdárny a změnili jsme v B směr. Já se usmála a byla ráda za to, že mám těch pár dní na starost hřebce, protože on byl skutečně velká zkušenost. Přesedla jsem si, protože jsem na to úplně zapomněla Pak jsem začala vysedat moc pomalu, až dosedla do sedla, napla se v břišních svalech, zatnula je, ztuhla v sedu a chtěla, aby hřebec pěkně přešel do kroku. Pomohla jsem si ještě propnutím kotníků. Genty tohle musel znát. ,,Krook,“ usmála jsem se a hřebec si otráveně odfrkl a přešel do kroku. ,,Zvykej si chlape,“ ušklíbla jsem se. Vzala ho na osmičku, kde si musel udržet pozornost vůči mně. Byl stále moc živý a dopředný, nevadilo mi to, ale mohl se trochu krotit, i když, co jsem mohla požadovat od tohoto hnědého ďábla Hřebec frkl a já s úsměvem ho ohýbala do oblouků osmičky a nakonec jej pochválila, přeci jen se pěkně snažil a já byla s ním spokojená. Mohla jsem jej nechat změnit směr a vyklusali jsme si po stisku holení. Dopředu šel hned a já si vzpomněla na to, jak se dělá dovnitř plec. Na krátké stěně jsme si udělali malý kruh, to mě mělo usvědčit v tom, že jde hřebec pěkně a je připraven, ale nezdálo se mi to, proto jsem ho ještě na dlouhé stěně nechala. Šel vpřed živě, zasedla jsem do pracovního sedu, více si zasedla do sedla, dala vydržující otěže, stiskla holeně a požadovala shromáždění. Myslela jsem na něj, aby se pěkně dostal pod sebe. Cítila jsem tu energii zadních nohou, jak se dostal více pod sebe. Já ho vypobídla, aby tak zůstal a pochválila jej. Takto mi to stačilo a já přestala s ostatními pomůckami. Na druhé krátké stěně jsem malý kruh zopakovala, šel krásně, opravdu vznosně a já měla připravenou tušírku k ohýbacímu cvičení. Více jsem si přenesla váhu na vnější sedací kost, hnědák stříhl ušima, ale byl v pěkném klusu, který jsme měli shromážděný. Vnější holeň jsem dala za podbřišák, aby udržela záď pěkně na stopě vnější. Usmála jsem se, vnitřní holeň na podbřišníku tiskla, aby udržela hřebce v pohybu vpřed, ohýbala ho a moje tušírka pomáhala v tomto činu také ve správné ruce. Vnější otěží jsem zabraňovala přílišnému ohnutí koně dovnitř a vnitřní otěž byla jen něco jako ozdoba, spíše jsem ji jen tak lehce držela. Vnější musela hlídat i vypadávání plece a já se dívala do směru pohybu, dýchala klidně a chválila hřebce, který šel opravdu pěkně. ,,Vidíš, nic jsi nezapomněl a jde ti to skvěle,“ usmála jsem se a v půlce stěny přestala na pobídkách, pochválila hřebce a nechala povolit otěže, kdy toho maličko on zneužil a šel více kupředu, ale to už tu byl můj pohotový instinkt, podržela jsem více otěže, a tak se maličko uhodil o udidlo, kdy jej tlačilo, jak se snažil sebrat mi ruku, já zasedla více do sedla, narovnala se v kříži, dala vydržující otěže, vypobídla a otěž se změnila na zadržující. ,,Stůůj,“ řekla jsem rázněji, kdy si hřebec odžvýkl a moc se mu to asi nelíbilo, ale v A zastavil. ,,Víš, že při zlobení se chodí obchod dolů,“ ušklíbla jsem se, když stál celkem klidně, pohladila jsem ho vnější otěží. Jemně jsem začala tlakovat pravou otěž, kdy jsem chtěla ohnout jeho krk, aby si jej protáhl. Mírně jsem tu otěž odmačkávala a levou spíše uvolnila. Hnědák udělal malý krok doprava, ale pak se rozhodl, že natáhne jen krk lehce do strany a pak trochu ke mně. ,,Hodný,“ usmála jsem se, pochválila ho a nechala to samé udělat na druhou stranu a podrbala jej. Pak jsem ho nechala jít krokem vpřed. Na dnešní den jsme měli drezurní práci opravdu složitou. Změnili jsme směr, naklusali a já s hřebcem zkusila dovnitř plec i na druhou ruku. Byl to dobrý cvik pro uvolnění koně a já to využívala občas někdy taky. Gentleman frkl, ale na levou stranu to bylo vždy tupější, proto mě nepřekvapilo, když jsem musela trochu více použít tušírku se stiskem, ale nebylo to nic hroznýho. Chválila jsem Gentlemana hned po tom, co jsme najeli znovu normálně na stěnu, udělali obloukem změnu směru. Kapička, hnedle kapička tedy Já zůstala v pracovním sedu a v něm se mi docela i líbilo Byla ale pravda, že bych v něm neměla zůstávat dlouho. Udělali jsme velký kruh a pak i malý, kdy jsem se pousmála a dala poloviční zádrž a následně dala ruce kupředu, vypobídla hřebce a ten si protáhl a prodloužil pěkně rámec klusu dopředu. ,,Šikovný,“ usmála jsem se. Byla jsem spokojená, dnešní drezurní hodinka byla zaměřená docela dost dobře a vycházelo nám vše. Sice jsme se točili stále kolem přechodů a zádrží, ale dovnitř plec je stranová práce přeci jen a na jiné jsem hřebce brát nechtěla, když je přeci jen parkurový kůň, ale pak jsem ještě ho vzala na diagonálu, změnila směr a v C vzala ze středu. Váhu jsem přesunula na vnější sedací kost, vnější holeň za podbřišníkem, více prošláplá pata, více si našlápla třmen, vnitřní holeň těsně za podbřišníkem mi pomáhala v úkrocích stranou a já si ještě pomáhala tušírkou. Ramena jsem měla rovnoběžná s plecemi hřebce, hlavu držela ve směru dopředu. Ustupovali jsme do leva. Hřebec frkl. Ustupoval od vnitřní otěže k té vnější. Podporovala jsem ho hlasem, usmívala se. Prošlápnutý třmen pomáhal hřebci s přesunutím těžiště. Odstupoval od vnitřní holeně, působila těsně za podbřišnkem a posílala jej jednotlivými kroky dopředu a do strany vnější holeni. Postavila jsem vnější otěž, aby se moc neohýbal krk, přiložila jsem ji ke krku, vnitřní otěž mírně zkrácenější a Genty se k ní přistavil. Vnější holeň regulovala ustoupení do strany a vnější otěž regulovala pohyb vpřed. Kdybych pohyb vpřed zamezila, Gentleman se otočí kolem předku. Nechala jsem ho ujít pět kroků a pak povolila na všech pobídkách a chválila jej. ,,Šikovný,“ usmála jsem se a hladila ho po krku. Najeli jsme na stěnu, kdy jsem ho na volnější otěži nechala vyklusat, pak jsme změnili směr a já si ho s pdžvýknutím zkrátila a zkusila s ním ustupování na holeň i na druhou ruku, kdy mi více pomohla tušírka ve správné ruce a já mohla jen a jen chválit. Až jsem nechala hřebce vyklusat, změnila směr, udělali si velký kruh a přešli do kroku. ,,Dveře!“ ozvalo se a já byla zrovna na druhé straně. ,,Volno!“ houkla jsem, kdy hřebec frkl. Dovnitř vešel Nath se Seranem. Usmála jsem se na něj a pak i na Connora, co vešel se svým koněm. ,,Zdravím,“ zazubila jsem se, změnila směr a byla ve vnější stopě. ,,Ahoj, nerušíme?“ usmál se Nath. ,,Ne, končíme,“ kývla jsem. ,,Projela jsi hřebce té už ne čarodějnice jo?“ zasmál se Conny a já se ušklíbla, ale jela na střed. ,,Jo, je skvělý, i když trochu moc velký ďábel,“ ušklíbla jsem se, sesedla, povolila sedlo, vytáhla třmeny, povolila nánosník a podrbala hřebce mezi žuchvami. ,,No jo, co jiného by ten hřebec mohl být, uchechtl se Connor, já jim mávla a šla ven z haly.
Došli jsme k hřebcovu boxu, já sundala uzdečku, nasadila ohlávku, připla vodítko a dala se do odstrojení. Genty byl mírně propocený, ale to vůbec nevadilo, alespoň si to užil Vzala jsem masážní hřbílko, dopřála mu pořádnou masáž a mohla vzít do solárka, kde jsem jej nechala na 30 minut, byla tam s ním a pak s dekou ho odvedla do boxu. Poklidila jsem všechny věci, umyla udidlo a vyprala rovnou Cassie věci, aby neřekla, že jsem nechala vše špinavé, navíc deka hřebce vypadala jetě Pak jsem hřebce vzala do mycáku, když byl suchý. Hezky jsme se oba vykoupali -.- A pak se spokojeností jsem ho přečistila, osušila nožky a zavedla již do boxu, kde zůstane. Připravila jsem večerní krmení a donesla mu zatím jen vodu. Musela jsem se s hřebcem vyfotit a pak vyfotila jeho samotného a poslala to Cassie se slovy: ,,Krásného Valentýna! Přeje Jennifer & Gentleman & Galaxie“ Zazubila jsem se a poslala Cassie fotky. Bože, já přijdu o kredit… Připravila jsem i pro hnědku a šla rovnou za ní, muselo jí být smutno