Komentář, na který odpovídáte

12. 02. 2016 - 20:19
 

jennifer: Péče – Gentleman
S lehkým úšklebem na tváři jsem došla k nástěnce a vzala propisku. Dnes se Quinto i Gentleman budou mít Hřebec byl v boxe a bylo krásné dopoledne. Zapsala jsem se k hřebci a šla do sedlovny a našla v kapse klíče od Cassiny skříňky, které mi tu nechala. ,,Jennifer, plánuješ vzít hřebce někam, že není venku?" nakoukl dovnitř Nath, když jsem si brala věci na Cassinčin stojan. ,,Jo, beru ho na cvalovku a zítra snad drezura, na přání Cassie," zazubila jsem se a přidala k chráničům spěnkový kroužek. ,,Tak fajn, já mu zatím připravím box," usmál se. ,,To budeš zlatej," zazubila jsem se. ,,Tak jdu na Parisův box a pak na ten Gentlemana," kývl mladík a já s úsměvem zamkla kamarádčinu skříňku a klíček dala ke klíčku od té mé a vzala si teplou bundu a helmu. Šla jsem k boxu hřebce, který mě zvědavě sledoval. ,,Jdeme ven, ale jdeme spíše na pořádnou kondičku chlapče a nechtěj ani trochu vědět, co tě čeká," zazubila jsem se a vešla do boxu a připla vodítko. ,,Nežeň ven!" Zastavila jsem ho a couvla, že půjdu ven z boxu první já. ,,Nemysli si, že jdeš do výběhu," řekla jsem a vyšla první ven. Hřebec odfrkl a natáhl hlavu nahoru a já přemýšlela jakou má asi náladu. Uvázala jsem ho, dala mu ven do mříží míč a začala jej čistit po celém těle nejprve hřbílkem a kartáčem. Genty byl zaměstnaný a já mu mohla pročesat i hřívu a ocas. Pak se na mě podíval, když jsem mu brala přední nohu na vyčištění kopyt. ,,Hele! Nech mi tu bundu!" zamračila jsem se na něj a vzala znovu nožku, dočistila jsem ji a mohla jít na zadní kopyta. Podepřela jsem si nohu vždy o stehna. ,,Nehejbej se...," řekla jsem a byla ráda, když jsem dovyčistila zadní kopyta a i to poslední přední. Protáhla jsem se, poškrabkala hřebce a vzala sedlo s připojenými dečkami - gelovka a podsedlovka, nasedlala jsem hřebce, moc nedotahovala podbřišák a nasadila mu kamašky, kroužky a botky. Ještě jsem mu přes bedra zapla k sedlu bederku a nasadila uzdečku a já si nasadila helmu. Hřebec radostně zafrkal a přešlápl si. ,,Sue, my jdeme na cvalovku a pak vezmu hřebce vydýchat ven," usmála jsem se na blondýnku, která procházela kolem. ,,Už jsem myslela, že je Cassie zpět a to jsi ty," zasmála se Sue a já se zazubila. ,,Nojo, ale Cass už má fialový vlasy," usmála jsem se. ,,Tak se mi po procházce nahlaš a hlavně opatrně, ano?" ,,Jojo," kývla jsem s úsměvem a šla s hřebcem kolem sedlovny. ,,Sebe, podáš mi prosim ovladač?" houkla jsem na mladíka, který tam zrovna zašel. ,,Jasně, tady," vykoukl a podal mi jej, zahleděl se na hřebce. ,,Já si říkal, že asi bereš záskok, když hnědka je venku na celej den," zasmál se Sebastian a hřebec si odfrkl. ,,No jo, Gal má volno, tak beru záskoky, ale možná dáme s hnědkou PK, zatim se měj a díky," usmála jsem se a mávla na Seba a ten na mě taky. ,,Počkej, nechceš vyfotit?“ Zazubil se mladík, kdy jsem přikývla se zářivým úsměvem a dala mu můj mobil, kdy nás s hřebcem vyfotil, jo kamarádka bude mít fotečku Přece nebude jen ona s hřebcem! Pak jsem poděkovala a šla ven.
Cvalovka
Vyšli jsme ven před stáj, kde jsem hřebci dotáhla podbřišák, ale něco se mi nezdálo. ,,Vyfoukni!" zvýšila jsem hlas, ale nakonec se rozešla a povodila hřebce, než jsem mu mohla ještě o dvě dírky dotáhnout. ,,Nenafukuj se uličníku," povzdechla jsem si, stáhla třmeny a zkontrolovala si helmu. Hřebec přešlápl, já na něj houkla a chytla si jednoruč otěž do levé ruky, kdy tou pravou se chytla zadní rozsochy. Ještě jsem vsunula do třmenu nohu a nasedla. Než jsem dala nohu do třmenu, držela jsem oběma rukama otěže a donutila Gentlemana couvnout o dva kroky, které šel dopředu, než jsem ho sedem a pomocí nakonec i otěže zastavila. Když klidně stál, pochválila jsem jej a nechala jít vpřed. Hřebec vyšel a já ho zlehka vedla směr cvalovka. ,,S tebou si prej užiju," zabrblala jsem. ,,Jdeš unést hřebce?" houkla na mě s úsměvem Sarah. ,,Těžko... spíš on unese mě," zasmála jsem se a mávla na dívku. Genty byl dopředný opravdu dost a já bych měla dávat majzla, aby mi nebral za ruku. Gent frkal, rozhlížel se kolem sebe a šel jak baletka v kroku. ,,Hele, klidni se chlapče, ano?" řekla jsem směrem k hřebci a nechala ho odžvýknout. Jemně jsem si pohrála s pravou otěží a ztuhla v sedu, zatnula břišní svaly a počkala na odezvu ze strany hřebce. ,,Houu, stůj," ztišila jsem hlas, tiskla stehna a maličko změnila polohu otěží. Hřebec švihl ocasem a zastavil, kdy jsem ho nechala couvnout tři kroky, nechala stát a pochválila jej. ,,Jdem," stiskla jsem holeně a Gentleman vyšel zase vpřed. Musela jsem zopakovat proces couvání, ale to mi vůbec nevadilo, pak přišla pochvala a zase krok. Nadechla jsem se, pohladila ho a vydechla. Nechala jsem hřebce v kroku asi 250 metrů, kontrolovala, aby mi nehnal. Pak jsem v ruce ucítila tah, tlak a pan hřebec mi začal brát za ruku. Zamračila jsem se a vytlačila holeněma na kruh a pobrnkávala, pohrávala si do otěže, do pravé, Genty frkl a šel furt kupředu a já začala tisknout pravou holeň s pravou zadní, levou zadní s levou holení. Opakovala jsem to, pohrávala si a čekala, až hřebec nepřestane s tím braním ruky. Na cvalovce to byl zajímavý kruh, ale já se s ním spokojila, hlavně že to jako kruh vypadalo. ,,Vidíš, že to jde," pohladila jsem ho, když jsme mohli jet zase po trati. Nechala jsem ho odžvýknout a vypobídla jej ke klusu. Genty zafrkal a vyklusal hned pohotově. ,,To by ti šlo, že jo?" procedila jsem mezi zuby, povzdechla si a na druhou dobu vysedla. Začala jsem vysedat a podívala se, jestli na vnější, ale nebylo to tak, proto jsem přesedla, držela si svoje tempo vysedání a neřešila, že hřebec chce klusat více dopředu. ,,Víš, že na mě tohle neplatí," zamračila jsem se. Z vnějšího okraje jsem vzala hřebce do středu a přesedla si nemusela jsem předtím přesedat, ale neřešila to. Jen jsem spokojeně vysedala, Genty se musel chtě nechtě přizpůsobit mému tempu vysedání. Tušila jsem, že mám pod sebou mega bombu, která stačí odjistit. Projeli jsme oblouk a já zasedla, nechala ho odžvýknout, zkrátila si lehce otěže, dala jsem vnější holeň za podbřišák, stiskla holeně, pobrnkla do vnější otěže a mlaskla. Hřebec nacválal hned, poskočil dost notně dopředu, šla do stehenního sedu a dala ruce ke krku. ,,Ty jsi blázen...," zamumlala jsem, ale nechala ho, aby si vytrénoval svoji kondici a vytrvalost, i když více vytrvalost. Alespoň se na procházce bude chovat civilizovaně Cejtila jsem, jak mi bere ruku. ,,Hřebec!" zvýšila jsem hlas, zasedla do pracovního sedu, stočila ho na kruh, pohrávala do otěže a brnkala jej, hrála si Gentleman švihl ocasem, povyhodil si, ale já se nedám! Napla jsem se a narovnala v kříži, zasedla více do sedla, vydržela otěže, vypobídla a hřebec frkal, já zopakovala zádrž poloviční. ,,Kluuus!!" Řekla jsem a mračila se. Gentleman přežvýkl, pokusil se sebrat otěže, ale já si pobrnkala dál a poloviční zádrž si udržovala, než hřebec přešel do klusu. ,,Vidíš, jak to jde," obejmula jsem ho holeněmi, aby zůstal v klusu a povolila pobídky. Mohli jsme vyjet z kruhu, já hřebce pohladila a povolila lehce otěže, aby si vytáhl krk a frkal. Už jsme za sebou měli asi 3/4 cvalovky a já cítila, jak Gentlemanův klus je skutečně skvostný, vysedala jsem do rytmu, nechala jej odžvýknout a pohladila po krku. Zkrátila jsem si otěže asi o tři zarážky, kdy mi nabídl hnědák přilnutí. Už to s ním bylo lepší, pořádně se mohl prolítnout – a že se prolítl, vždyť jsme cválali hnedle půl kilometru Ale všeho s mírou, protože nic se nemá přehánět a u koní tuplent ne :3 Znovu jsem nechala hřebci prodloužit otěže, přejela mu po krku rukou a pousmála se, když natáhl hlavu a odfrkl si. Přestala jsem vysedat, tedy začala dosedat dost ztěžka, až jsem dosedla, zatnula břišní svaly, podstrčila pánev pod sebe, tlačila se do sedla a propla paty, lýtko, dala vydržující otěž a pobídla holeněmi. Hřebec frkal, já stiskla stehna k sedlu ještě, jak to dělá Cassie, hřebec stříhl ušima a přešel do kroku, protože musel věděl, že já s ním nebudu mít slitování Pohladila jsem ho po krku. Viděla jsem asi tak 300 metrů před námi bránu ven. Nechala jsem zahozenou otěž, ale spíše tak, aby si hnědák vytáhl krk, ale přesto jsem ho měla na mírném kontaktu – byl to totiž hřebec a poslední dobu moc tvrdohlavý, jak řekla Cassie – kdo to má z koho Projela jsem hřebci rukou ve hřívě, i když jsem měla rukavice uděláme si menší průzkumnou procházku, jen kousek k Perlovce, ale ne moc blízko, aby mě nevzal do vody. Otevřela jsem si bránu a projeli jsme na cestu osudu Ale ne, snad to půjde
Procházka
Hřebci jsem nechala zlehka povolené, ale i otěže měla trochu kontaktu. Hřebec frkl a natáhl krk. ,,Budeme si spolu povídat?“ zazubila jsem se, pořádně si protáhla ramena a zívla si, protože jsem měla trochu únavný syndrom dnes Podívala jsem se, kde jsme společně s hřebcem a vzala si jej na lesní cestu, která by nás mohla vzít kolem a kolem k hlavní bráně Projela jsem rukou po krku, usmívala se a sledovala jej. Odmáčkla jsem mu otěže a hřebec pěkně odžvýkl a měl živou hubu. ,,Ty jsi šikovný, když chceš… proč nejsi tak stále šikovný a hodný?“ zasmála jsem se, ale vytáhla z kapes mobil a zastavila hřebce, který frkl, ale nakonec zastavil. Udělala jsem fotky dvě a schovala si mobil. Pohladila jsem hnědáka a nechala jít dál. Gentleman šel pěkně dopředu a živě, mě to bavilo a bylo to skvělé. Hřebec měl, nebo spíše Galaxie měla stejný chod jako on, byl to přeci jen její otec, protože měla i hnědka po hřebci krásné chody a temperamentní byla tedy méně, ale stejně Podrbala jsem hřebčouna a vzala jsem ho mezi stromy na slalomek, kde si společně poohýbáme, já se tedy moc ohýbat nebudu, ale to hřebec nesmí vědět! Gentleman pofrknul a ohýbal krk opravdu krásně, já byla spokojená a hned po chvilce ho mohla pochválit, kdy jsme zpoza stromového slalomu vyjeli. Gentleman zafrkal, natáhl hlavu dopředu a sledoval svoje okolí, kdy já se pousmála, unášela se rytmem koňského kroku a sledovala, jak to vypadá po cestě. Nakonec jsme najeli na rozcestí vlevo, minuly tak štolu, která byla pod námi a já vzala hnědáka tou cestou, kterou jezdíme s hnědkou. Kdybychom byli na vodítku, nechám ho se napást na louce s překážkami, ale takhle jsme si udělali jen menší okruh, aby pan Gentleman nezakrněl a Cassie měla hřebce pěkně proježděného ,,Zejtra si dáme drezuru, bez nějakých odmlouvání, jasný?“ ušklíbla jsem se, projela rukou v hřívě a do zad mi zasvítilo slunko. Podívala jsem se na oblohu, která se celkem vyjasnila. ,,No, je krásně,“ usmála jsem se a protáhla se v ramenou a zádech, kdy jsem se zaklonila, ale hned zase byla rovně. Ramena pěkně vyrovnaná v lopatkách, prošláplé paty a špičky ke koni. Co více si přát, už jsem se těšila za hnědkou, i když má nyní odpočinkový den. Dojeli jsme s hřebcem k bráně, kdy jsem si ji otevřela a vjeli jsme dovnitř a já hned zavřela. ,,Šikula jsi byl, až na nějaké přetahování tedy, to se k tobě nehodí,“ pousmála jsem se a u stáje sesedla, poplácala hřebce po krku, vytáhla třmeny, povolila podbřišák a nánosník. Zavedla jsem hřebcoslava k boxu, který byl již vyházený. Gentlemana jsem odstrojila, sáhla si, jak je propocený, ale dala mu lehčí masáž se hřbílkem a rovnou jej vzala do solárka, aby se prohřál. Následně jsem jej spokojeně s dekou odvedla do boxu a poklidila všechny věci, hlavně umýt udidlo, aby Cass nenadávala otřela jsem si helmu a šla na oběd a hlavně za Sue, že je vše v pořádku

Vaše odpověď

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Záskoky