jennifer+galaxie: Vlajkové pokušení

Vzala jsem Galaxii do kruhovky. Již bylo docela pozdě, ale stále bylo vidět, což jsem ocenila – pracovat ve tmě se mi totiž ani trochu nechtělo. Galaxie pofrkala, ale natáhla krk a já ji pustila z vodítka, kdy jsem si vzala velkou vlajku Španělska. Gal přišla blíž a oňuchala ji, zkusila ji vzít do huby. ,,Ještě tu bude nějaký paparazzi a udá nás!“ zasmála jsem se, ale pohladila hnědku a začala ji s vlajkou hladit po celém těle. Galaxie stála klidně, sledovala mě sem a tam očkem, kterým po mně loupla, ale stála poklidně. Já se usmála, pohladila ji a natáhla se pak pro tyč, na které jič byla vlajka Česka. Zazubila jsem se, ukázala to hnědce a i s tím jí začala hladit po celém těle, různě strkala přes břicho, nechala vlajku přejet po hlavě, přikryla Galaxii výhled. Hnědka hrábla jen kopytem, kdy jsem se ukřenila, ale chválila ji. Usmívala jsem se, nabídla Gal pamlsek a rozložila jednu vlajku na její hřbet a protáhla se, kdy jsem ji začala hladit rukama, prolézala jí pod břichem a mezi předními nohami, hladila ji, usmívala se. Měly jsme mezi sebou pevný a silný vztah, takový vztah jsem vždycky s koněm chtěla mít – Ano s Rainy jsem ho měla, ale s Galaxií to bylo něco jiného. Ona je pro mě klenotem, velkým klenotem, který miluji a nechci ho ztratit. Pohladila jsem Galaxii a ona mi žďuchla do ramene, až jsem se zazubila, dohladila ji s vlajkou a pošimrala na líci, kdy hnědka frkla a já s úšklebem sundala deku a dovolila jí, aby si pohrála s míčem, šla jsem ven z kruhovky a sledovala hnědku, kdy jsem byla opřená o hrazení. Hnědka si zablbla a my pak mohly jít směr stáje!