lia a charakter: LEVEL 4 – 1/1 PRÁCE ZE ZEMĚ – NAPOJENÍ, NÁSLEDOVÁNÍ, USTUPOVÁNÍ
Zavedla jsem hnědáka do vnitřní kruhovky, zavřela ji, popovedla Charlieho blíže k vnitřku odepnula mu vodítko, švihla s ním o nohu, zamlaskala a narovnala se. Hnědák se prudce odrazil, uskočil, nacválal na dva cvalové a vyrazil již klusem podél obvodu. Byl na napojení zvyklý, stejně jako já. Neočekávala jsem proto, že by nám to trvalo nějak dlouho. Trvalo to tak dvě až tři klusová kola a hnědák začal sklánět hlavu. O pár kroků dál ke mně natočil uši a ještě chvilku mu trvalo, než začal přežvykovat. Zastavila jsem se, sklopila pohled, lehce se shrbila a čekala na hnědákovu reakci. Charakter okamžitě prudce zastavil, předkem dovnitř kruhu. Chvilku stříhal ušima se zvednutou hlavou a poté zamířil opatrnými kroky ke mně. Natáhla jsem ruku a nechala mu ji očichat, teprve poté jsem se k němu opatrně otočila. ,,Šikulka jsi, ano,“ pohladila jsem ho po hlavě a následně po krku. ,,Moooc, mocinky, moc šikovný,“ mumlala jsem si při tom. Po chvíli jsem ho přestala hladit a udělala pár kroků pozadu zpět. ,,Půjdeš?“ prohodila jsem k němu. Hnědák natáhl hlavu a udělal dva kroky směrem ke mně. ,,No pojď,“ ustupovala jsem před ním stále dál. Charlie byl zvědavý, nikdy jsem ho nemusela do něčeho nutit dvakrát. Zezačátku trochu váhavě, ale přece mě následoval. Jak jsem pokračovala po obvodu kruhovky, stále pozadu, začínal nabírat na ráznosti a vyšším tempu. Celkově působil sebejistějším dojmem, než před tím. Za chvilku jsem se otočila, pokrčila ruku v lokti a předloktí namířila pryč od těla. Hnědák se již nenechal ničím vyvést z míry, ani nezvolnil tempo, svižně pokračoval dál. ,,Aaano, šikula,“ promlouvala jsem na něj čas od času a čím dál častěji měnila směr, nejdříve pouze trošku, lehký výkyv ze stopy. Poté stále častěji a mnohem výrazněji, až jsme skončili u okamžitého, malého kroužku, kterým jsme měnili směr. Občas jsem také zamířila na protější stranu kruhu a pokračovala ať už na stejnou či na druhou ruku. ,,A prrrr,“ pomalu jsem tempo zpomalovala, až jsme zastavili přibližně uprostřed kruhovky. ,,Hodný,“ pohladila jsem ho po hlavě a nabídla mu pamlsek z natažené dlaně, který si bez váhání vzal. ,,Ty jsi mi, ale mlsounek, co ty?“ usmála jsem se a podrbala ho na čele.
,,Úsměv, Charlie,“ zavelela jsem a před obličejem mu natahovala a znovu pokrčovala ukazováček. Hnědák natáhl hlavu vzhůru a zaflámoval, nebylo to nic moc, ale vzhledem k tomu, že jsem tento cvik tak týden opomíjela, bylo to dobré. ,,Aaano, tak šikovný,“ pohladila jsem ho po krku a přešla k poslednímu bodu dnešní práce ze země – ustupování. S Charliem jsme stále trochu bojovali, ale šlo to stále lépe a lépe. ,,Ustup,“ přikázala jsem a vyvinula tlak na jeho prsa. S tlakem jsme neměli problém, ale jakmile se tlak zmenšoval, hnědák ustupoval stále méně a méně. Nechtěla jsem ho nějak otravovat, takže jsem pokračovala s tlakem a ustupováním dozadu, doprava i doleva. Charlieho jsem samozřejmě chválila a dostal další pamlsek, když jsem mu připínala vodítko a odváděla ho z kruhovky.