sophie + shakespeare: LEVEL 3, POVINNÁ PŘIROZENÁ KOMUNIKACE
Teď už s parelkou a hezky propracovaného z lonžování jsem si ho dovedla doprostřed a podívala se mu výrazně na pravou stranu zádě. Zareagoval okamžitě, už to zná a k mému překvapení opravdu stačilo kouknout. Nechala jsem ho tedy jít tři kroky, aby věděl, že to nekončí vždy jen u kroku či dvou. Hezky ustoupil a předek si hlídal, takže jsem ho moc pochválila a chvíli ho jen hladila, aby si to v mozku měl čas upevnit, než se vrhnu na druhou stranu.
Přešla jsem nalevo a už začal ustupovat, takže jsem ho zastavila, udělala na něj trochu hóou, stůj a pochválila ho, když se zastavil. CHvíli jsem jenom byla na této straně, hladila ho a drbala, taky jsem si dávala pozor, abych pohledem ani nezavadila o záď, celou dobu jsem ho chválila za stání.
Potom jsem přešla na druhou stranu, znovu ho chválila, přešla zpět a znovu chválila, protože zůstal stát, ačkoliv trochu nejistě. Pak jsem se výrazně podívala na záď a nechala ho ustoupit tři kroky. Udělal to naprosto správně, zase si pohlídal předek a visel na mně, jestli to dělá dobře, jestli jsem náhodou nechtěla něco jiného.
"Ty seš takovej bobeš, hodný kluk, dobře to bylo, pašák jsi!"
Řekla jsem si, že ho pro dnešek nechám, takhle pracujeme s minimálním pohybem, je zima a nechci, aby mi prochladnul, takže jsem mu dala pláštěnku, sebrala lonžovací ohlávku a bič a na parelce ho vedla domů