raven+ikaros: Vzhledem k tomu, že jsme s Ikarem měli už jízdu, nechtěla jsem ho nijak přetěžovat, ale půl hodinky v kruhovce nezabije ani jednoho. Zavřela jsem za námi dveře a odepnula valáška z vodítka.
V hlavě jsem si ho rozdělila na pět zón, mezitím jsem ho hladila a drbala různě po těle. Pak jsem odstoupila, přehodila vodítko do levé ruky a vystoupila proti němu. Zároveň jsem máchla vodítkem a Ikaros vyrazil na kruh. Tlačila jsem ho pohledem do krku. Nechala jsem ho klusat, po každém druhém kole jsme měnili směr.
Jakmile začal sklánět hlavu a olizovat se, stoupla jsem si doprostřed a sklonila hlavu a zatáhla ramena. Natáhla jsem ruku a čekala, zda valach přijde. Slyšela jsem za sebou šourání, takže jsem se ani nelekla, když mi fouknul do dlaně. Zkusila jsem kousek popojít, jestli mě bude následovat. Protože za mnou pokaždé přišel, zkusila jsem si i popoběhnout. Ikaros pohodil hlavou a trochu protáhl krok. Chtěla jsem zjistit, jestli když popoběhnu dostatečně daleko, bude mě následovat v klusu. Ještě jednou jsem proto popoběhla. Neotočila jsem se, jinak bych si rozbila kokos, jak se znám ale slyšela jsem rychlejší údery kopyt. Mrkla jsem poočku za sebe a opravdu, Ikča klusal. Asi bych to měla vydávat za náhodu, měla jsem totiž v kapse nalámanou mrkev. Nechala jsem k sobě valáška dojít a jeden kus mu podala.
Připnula jsem si ho na vodítko, obešli jsme kruhovku dvakrát na obě ruce a vydali se do stájí.