sophie + shakespeare: LEVEL 2, NAPOJENÍ, TEORIE I ROVNOU S PRAXÍ
Sláva hurá, už máme přirozenou komunikaci povinnou Do kruhovky jsem valáška přivedla na normální ohlávce a vodítku, protože ho stejně jenom pustím běhat kolem a parelka tímpádem není moc potřeba. Napojení nám pomůže posílit důvěru, napodobuje chování koní ve stádě, kdy dominantnější kůň vyhání submisivnějšího od sebe, ale submisivní kůň chce být u stáda a snaží se poslouchat, co po něm dominantní kůň chce, aby se mohl připojit. Už jsem to s ním jednou zkoušela, hned první týden, tak uvidíme, byl na jízdárně dneska dost nervní a pořád koukal spíš vyplašeně než uvolněně. Zavřela jsem za námi a odepnula mu vodítko. Stál a koukal, takže jsem natáhla ruku doleva a lehce pleskla vodítkem v pravé ruce ke svému pravému stehnu. Zvedl hlavu a zpozorněl, ale nevyrazil, takže jsem vodítkem hodila k jeho zadku a už se jenom prášilo. V napojení se začíná tím, že kůň běhá kolem kruhovky (nebo jakéhokoliv uzavřeného prostoru) a člověk ho sleduje přímým pohledem. Většina koní reaguje na přímý pohled do oka nebo na hlavu zrychlením, protože je to pohled dravý, útočný. Pro zpomalení na kruhu se potom člověk lehce balí do sebe a kouká dál na koně, na krk, plece, jde jakoby proti směru pohybu. Spearek zatím klusal, ale já chtěla cval, takže jsem agresivním postojem trochu vyrazila proti němu. Okamžitě nacválal a já ho pochválila uvolněním toho imaginárního tlaku, ale jenom trochu, aby zůstal cválat. Po pár kolečkách jsem šla přímo proti němu a vodítko jsem si přendala do levé ruky a hodila ho proti němu, aby změnil směr. Zasekl se a otočil o 180, ale zadkem ke mně, což jsem nechtěla. Nechala jsem ho tedy skočit pár skoků na druhou ruku, ale zase jsem rázně vyšla ke stěně a mávla vodítkem na druhou stranu. Tentokrát se otočil správně, předkem ke mně, takže jsem úplně uvolnila tlak a nechala ho běžet. Po chvilce přešel do klusu, tak jsem znovu zkusila změnit směr. Znovu se otočil dobře, takže jsem ho znovu pochválila a nechala ho jenom klusat. Má vážně pěkný chody, ten pitomeček můj
Potom jsem si začala všímat uklidňovacích znamení, ty signalizují, že by se se mnou chtěl kůň bavit a že mě poslouchá a věnuje mi pozornost. Většinou mezi ně patří naklánění vnitřního ucha, přežvykování, uvolňování krku a házení po člověku okem, jak se říká. Pírek po mě začal koukat, ale já ho chtěla nechat ještě chvíli běhat. Jenom jsem ukázala rukou přímo po směru a výrazněji na něj koukla a už cválal. Chápe rychle a je citlivka, takže na to rychle přijde. Zkusila jsem změnit směr jenom vyšlápnutím proti němu a pokyvem vodítka a opravdu, otočil se, správně. Vycválával a já svůj pohled a postoj uvolňovala, ale zase jenom trochu. Hnědák najednou začal stříhat ušima a dávat mi to vnitřní, pohodil hlavou a zafrkal si. Uvolnila jsem pohled ještě víc a přešel do klusu, ale v tom jsem ho držela.
Znovu a znovu mi nabízel ucho, koukal po mně a jasně se uvolňoval, protahoval krk a celý jeho chod se najednou i uvolnil, ačkoliv byl pořád krásný a plynulý. Dobře, stačilo, tohle je od něj dostatečná snaha a na to, jak byl ještě před chvílí napnutý je to skvělý.
Úplně jsem se uvolnila a schoulila do sebe a přestala jsem ho následovat. Jenom jsem stála uprostřed kruhovky a čekala. Tohle je ten moment napojení. Kůň mě požádá o svolení, jestli může dovnitř a ke mně. A já ho konečně nechám a čekám, kdy zpomalí a kdy se mě dotkne. Poslouchala jsem, zatím plynula klusal, ale zpomaloval a nakonec přešel do kroku úplně. Obešel asi půl kruhovky a pak vykročil ke mně, protože jsem slyšela jeho dech jak se přibližuje. A pak mi lehounce zafuněl do ucha a ťuknul mi do ramene, jako: \"Tak hele, ty ses tu nějak zasekla a já bych tu rád byl taky a třeba bych se taky chtěl nechat podrbat\" \"To je hodný, pašák, u mě je,\" pochválila jsem ho šepotem a vyrazila pomalu vpřed. Následoval mě jako štěně, hezky za mým pravým ramenem, kamkoliv jsem se otočila. Taky jsem zkoušela zpomalit a trochu zrychlit, udržoval se mnou tempo. A o tom přesně napojení je, kůň u vás chce být a chce vás následovat, buduje se tím důvěra a dají se tím spravovat zlozvyky, protože kůň vám nakonec bude věřit natolik, že se bude snažit to mít správně, aby mohl u vás být.
Zastavila jsem se, teplo za mnou se taky zaseklo na místě, aby do mě náhodou nevrazilo. Pomalu jsem se otočila, nekoukala mu do očí a hladila ho po krku a hlavě. \"To je hodný kluk, takhle se napojuje, je klidný a uvolněný, pašák ,\" chválila jsem. Pro dnešek stačilo, připnula jsem ho na ohlávku a šli jsme z té zimy pryč.