lia a charakter: Zavedla jsem Teriho do kruhovky, kterou jsem za námi zavřela a pustila valáška z vodítka. Napřímila jsem se, podívala se mu za krk, mlaskla a švihla vodítkem o stehno. Teri udělal dva cvalové skoky a pak přešel do svižného klusu. Stříhal ušima, ale zatím se k nějakému respektu moc neměl. Vlezla jsme mu tedy do cesty a zabránila mu ji na tuhle stranu a donutila ho tedy změnit směr. Valach opět udělal několik cvalových kroků a přešel do klusu. Otáčela jsem se za ním a stále se mu dívala za krk. Bylo to každopádně rychlejší než při předešlém napojení. Valášek začal ke mně natáčet uši, ale to pro mě nebylo dost. Nechala jsem ho sklonit hlavu. Pak se vyfoukla, zastavila se a koukala do země. Teri okamžitě využil příležitosti, zpomalil a přišel ke mně.
,,Hooodný kluk, šikulka.“ Podrbala jsem ho na čela a začala ho hladit dlouhými tahy ruky na krku. Nakonec jsem skončila na místě, kde hlava přechází krk, ne v důlku, lehce nad ním. Valach slastně natáhl krk dopředu a ohrnul horní pysk.
,,Tak tohle se ti líbí, jo.“ Usmála jsem se a ještě chvilku pokračovala v drbání. Teri byl dneska velice ochotný. Takže jsem chtěla zkusit následování. Natáhla jsem volnou – pravou ruku vedle sebe a udělala několik kroků dopředu, Teri zafrkal a váhavým krokem mě následoval.
,,Hooodný…“ Pokračovala jsem podél obvodu kruhovky. Valášek začínal získávat sebevědomí, takže jsem přešli do rychlejšího chodu.
,,Je tam někdo?“ Ozvalo se zvenčí.
,,Jo, jo. Jsme tu mi.“ Houkla jsem, zastavila a pro jistotu chytla hnědáka za ohlávku.
,,Jak dlouho tam ještě budete?“
,,Pět minutek, více ne.“
,,Dobře, díky.“
,,Není, zač.“ Pokrčila jsem rameny a znovu pokračovala, valach byl rozptýlený, takže mi nějakou tu minutku trvalo než jsem si získala jeho plnou pozornost, každopádně, už jsem byla spokojená. Připnula jsem ho na vodítko a opustila kruhovku.