cassie + gentleman: NAPOJENÍ + COUVÁNÍ NA HŘBETE BEZ SEDLA, UZDEČKY I NÁKRČÁKU

,, Mám toho v ruce moc,“ zamumlala jsem si, když v trenažéru nikdo nebyl, tudíž jsem měla volno a mohla jsem si ve vnitřní kruhovce dělat, co jsem chtěla. Byla jsem teple oblečena, příjemně to hřálo. I Gentleman byl vybaven dekou, kterou jsme dostali – deka na práci ze země. Nákrčák, přilbu a bičík jsem si odložila stranou, zatím nejsou potřeba a odepnula vodítko hnědáka, vodítko si vzala do ruky a pousmála se. Něco, co jsme nedělali dlouho, ale moc dobře známe z našich začátků. Vystoupila jsem proti hřebcovi, narovnala ramena a švihla ocasem; tedy vodítkem. Hnědák zpozorněl, napjal se a podíval se na mě, skoro jakoby nechápal, co po něm chci, avšak, když jsem udělala krok k němu a opět mávla vodítkem a očima mu tlačila mezi ušima a krkem, rozeběhl se na kruhovku, kdy si zařehtal. ,, Tak správně,“ usmála se, tlačila jsem ho očima a měla vhodný úhel, byla mu spíše za zadkem a sledovala, jak kluše po obvodu kruhu se vztyčenou hlavou. Nesl se tedy pěkně a energie z něj jenom sálala. Zablokovala jsem mu cestu zepředu tím, že se přesunula dopředu, před něj a mávla jsem vodítkem. Hnědák zastavil, jeho kopyta se zaryla do písku a on se zastavil, zafrkal a zvedl hlavu ještě výše. Ihned se otočil a klusal na druhou stranu, kdy jsem se pousmála a vrátila se zpátky na svou pozici, přičemž ho bedlivě pozorovala, následovala jsem ho v kruhu. Usmívala se spokojeně. Mám to, ale nádherného koně. Bylo to trochu nostalgické při vzpomínce, že právě v kruhovce jsme se poprvé seznamovali a utvářeli si náš vztah a dneska je více než dobrý, přímo skvělý. Je to takový můj brouček, nevyměnila bych ho za nic na světě. Švihla jsem vodítkem za jeho zadkem, hnědák zafrkal, vyhodil si zadními a nacválal, kdy mu to skoro podjelo, až jsem se ušklíbla. ,, Dávej pozor,“ řekla jsem mu. Gentleman si to užíval, cválal kolem mě, docela dost rychle, ale řekla jsem si, že ho nechám, ať se vylítá a vybije si energii, když se s ním nějakou dobu nic nedělalo. Změnila jsem mu směr stejným způsobem jako předtím a tentokrát se nezastavil a necivěl na mě, jako předtím, rovnou se otočil. Po dalších dvou kolečkách ve cvalu, možná ani ne, jsem ho zpomalila za pomocí hlasové pobídky do kroku. Reagoval krásně na můj hlas, s kterým jsem vyrovnaně klesala, až přešel do kroku, potřásl si hlavou a odfrkl si. Změnila jsem mu po chvilce směr a nechala ho naklusat. Netrvalo to dlouho, nejdříve natočil vnitřní ucho ke mně, poté sklonil hlavu dolů a dlouze si odfrkl. Už se nechce honit v kruhovce, energii si vybil a chce jít se mnou komunikovat, pousmála jsem se. Vodítko jsem dala na zem, svěsila ramena a otočila se k němu bokem, kdy sklopila pohled do země a čekala. Zastavil, rozešel se ke mně, aniž by váhal. Po chvilce jsem ucítila jeho horký dech ve svých vlasech, potěšeně ho pohladila v místě, kde neviděl tak dobře, spíše vůbec. Přivřel spokojeně oči a opřel si hlavu o mou hruď a nechal se drbat, kdy jsem jela pomalu po jeho krku a po celém těla, z obou stran, zatím co stál na místě. I jsem si ho podlezla a tiše na něj mluvila, prostě s ním komunikovala, jak byla zvyklá. ,, Počkej tu chvíli,“ podrbala ho mezi ušima a došla si pro věci. Helmu si dala na hlavu, vzala nákrčí a do ruky bičík, tím jsem mu přejela po těla. Nereagoval na něj, rozhodně se ho nebál. Dala jsem mu nákrčák a podívala se na jeho hřbet, který byl docela vysoko. Nebylo to nic těžkého, uměla jsem to už z kurzu, tudíž jsem se vyhoupla na jeho hřbet výšky 180 cm. Gentleman zvedl hlavu, zpozorněl. ,, To je v pohodě, to jsem jen já,“ ušklíbla jsem se, pohladila ho po krku, vzala si do ruky bičík. Vzala jsem zatím do ruky nákrčák, stiskla jsem holeně, velmi jemně a narovnala se, rozložila váhu do obou sedacích kostí a zaujala sed, jako bych seděla v sedle. Centrum rovnováhy byla v břiše. Zareagoval, moc dobře si to pamatoval a rozešel se dopředu, moc daleko se s ním nedalo jít, spíše tak cik cak a více jsem po něm, ani nechtěla. Sice místy se mu moc nechtělo, ale nakonec jsem si prosadila svou. Reagoval na tlak nákrčáku, kdy vnější strana nákrčáku byla přiložena ke krku, vnitřní od krku, ohnul se mi, kdy jsem jej pochválila, ale moc dlouho jsem tohle nezkoušela. Zastavila jsem ho, pustila nákrčák a vzala si k ruce bičík. Hřebec zastavil, ač neochotně, přešlápl si a vyčkával, i když se mu nechtělo. Přenesla jsem váhu dozadu, bičíkem jsem si ho klepla velmi jemně zepředu a dopomohla si ještě hlasem. ,, Couvej,“ vydala jasnou hlasovou pobídku. Hnědák sklopil uši, místo toho, aby šel dozadu, udělal krok dopředu a ještě se otočil do strany, kdy jsem si povzdechla. Nákrčák vůbec nepoužívala. ,, Ještě jedno, couvej,“ zvýšila jsem hlas, znova přenesla váhu dozadu a pomohla si tušírkou, sklopil opět uši, nespokojeně si přidupl, když jsem se ho dotkla tušírkou po druhé, zacouval dozadu, tak o dva kroky, kdy jsem ho hned pochválila, jak hlasově, tak mu přejela rukou po krku. Gentleman zastříhal ušima, kdy jsem se pousmála. Zkusila jsem to ještě jednou, přišlo menší zdráhání, ale zacouval opět o dva kroky. Pochválila jsme ho znova, pořádně, aby věděl, že tohle je správně a měl nějakou motivaci. Příště to bude jistě lepší, ale bylo dobrý i tohle. Chválila jsem ho, ale pro dnešek to stačilo. Bylo příjemné sedět mu na zádech bez sedla, kdy pod sebou cítila jeho hřejivou srst. Někdy si musím vyjet bez sedla. Sesedla jsem, pochválila ho a dala mu pusu na čumák, zafrkal si a potřásl hlavou. Rozešla jsem se po kruhovce, Gentleman se otočil kolem dokola, když mu šla schválně na místo, kam neviděl a rozešel se za mnou. Zastavila jsem se, podrbala ho na hlavě, když se zastavil za mnou a pousmála se, ale řekla si, že to vážně stačí a šla s ním do stáje.