lia a charakter: POVINNÁ BRIGÁDA – VETERINÁŘ, CHARAKTER
,,Lio? Můžeš s Charakterem jít!“ houknula na mě Sue z rohu.
,,Dobře, hned tam budeme,“ kývla jsem a vyvedla Charlieho z boxu. Pár minut jsem ho čistila a hladila, takže byl poměrně dobře naladěn. Přivedla jsem valáška na dvůr, kde měla příjemná paní rozložené své nádobíčko.
,,Dobrý den,“ pozdravila jsem.
,,Ahoj, sundej mu tu deku, prosím tě,“ kývla od svého kufříku.
,,Podržíš mi ho?“ využila jsem procházející Jasona, který souhlasil a já tak mohla rychle sundat Charlieho deku, kterou jsem odložila na volnou stoličku, jenž stála opodál. Veterinářka se mezitím jala měřit Charliemu teplotu.
,,Jak dlouho a jak aktivně s ním pracuješ?“ zeptala se.
,,No, jsem tu od dvanáctého prosince, zatím nijak aktivně nepracujeme. Prozatím to bylo přiježďování v kroku, klusu a cvalu nebo klusová práce přes kavalety. Tenhle týden jsme byly dvakrát v terénu.“ Paní se podívala na teploměr a souhlasně kývla. Kritickým pohledem přejela Terryho postoj a celkové vzezření . Charliemu ještě zkontrolovala počet tépů v klidu za minutu.
,,Proveď mi ho v kroku,“ ozvala se veterinářka a já mlaskla na Charlieho a zamířila na půlkruh okolo stánku.
,,Dobře v pořádku. Čím ho krmíš?“ zeptala se, když jsme dorazili zpět na místo a rukama kontrolovala Charlieho nožky, jestli nenjsou někde teplé či odřené.
,,Dvakrát denně, ráno a večer, v obou případech je to jedna odměrka ječmene, dvě odměrky granulí a odměrka otrub, všechno je to zalité teplejší vodou, promíchané a chvilku odstáté,“ vyjmenovávala jsem Terryho krmnou dávku a hladila ho po hlavě, aby zůstal klidný.
,,Odebereme mu krev, zajisti si jeho pozornost, tak jak si to dělala do teď. Vpíchnu mu to do krku, pak ještě dostane vakcínu. Do jedné ruky jsem ho společně s vodítkem čapnula pro jistotu za ohlávku a druhou ho drbala na čele. Veterinářka ještě chvilku hledala místo vpichu, to pak videsinfikovala. Pracovala svižně, rychlými, ovšem ne hrubými pohyby. Do ampulky vtekla červená tekutina a á raději odvrátila pohled a zaměřila se více na Charlieho, který otáčel uši a poslouchal.
,,Klid, kamaráde,“ zamumlala jsem hlubokým hlasem a veterinářka vytáhla ampulku a na tom místě chvíli přidržela polštářek s desinfekcí.
,,Moc hodný jsi, šikovný,“ pokračovala jsem v drbání jeho čela. Valášek zafrkal a paní šla připravit vakcínu.
,,Tu deku mu můžeš zase nandat,“ usmála se na mě a já se prosebně podívala na Sue, která kývla a vrátila zpátky Charliemu deku.
,,Děkuju,“ usmála jsem se na ni.
,,Nemáš vůbec za co,“ Sue mi oplatila úsměv a Veterinářka byla zpět se svou vakcinou. Pokračovala jsem v drbání a mumlala mu uklidňující slůvka. Veterinřka místo opět vydesinfikovala a opatrně vsunula jehlu do valáškova krku. Ten protestantně pohodil hlavou.
,,Ššššššššš,“ zašeptala jsem a pokračovala v drbání jako by se nic nestalo. Charlie se naštěstí uklidnil a veterinářka mohla dokončit svou práci. Znovu místo vydesinfikovala a chvilku tam ještě přidržela polštářek.
,,Super, máme hotovo,“ usmála se na mě.
,,Děkuju, moc.“
,,Nemáš vůbec za co,“ pokrčila rameny veterinářka a já párkrát provedla valacha po dvoře, než jsem s ním zamířila k výběhům.