bloodye+dekameron: ODZIMOVÁNÍ CROSSU
Opírala jsem se o sloup před stájí obutá do zaflákaných holinek a pozorovala dění na jízdárně. Byl to jeden z těch obvyklých, pracovních čtvrtků. Mellysa pracovala s Callem na kavaletách, Jennifer na dolním kruhu lonžovala a z paddocků se ozývalo hýkání Parise. Zezhora na to všechno svítil punťa a já po dlouhé době měla na nose sluneční brýle. "Spíš?" Ozval se vedle mě hlas. Mírně jsem pootočila hlavu. Byl to Nate. "Přemýšlím." Odpověděla jsem. Chlapec vedle mě s povzdechem kývnul. Od odchodu Nad byl víc zamlklý, a tak jsme se oba opírali o trám a hleděli kdesi vdál. A celou tu klidnou chvilku překazil Connor. "De se makáát!" Tahal nás plný energie směrem k zadnímu skladu. "Kitty dneska byla štědrá?" Rýpla jsem si a vysloužila si za to opravdu, ale opravdu ošklivý pohled a Nathanielův smích. "Abych tě neutopil." Vyhrožoval.
To už jsme se objevili u zbytku skupinky. "Takže tohle naskládáme na vlečku za auto, vy naskáčete dovnitř a na závodišti se rozdělíme. Nate si vezme Suzin jeep ať se můžou roztahat ty balíky." Korigoval to Jason a už chytal první balík slámy. Vlečka byla pořádně velká, tak snad se nám to tam vejde. Čapla jsem tedy do dvojice s Izzy další balík a hodila ho vedle toho prvního. Takhle jsme jich tam naskládaly asi deset. Pak se otevřel kufr Nessie - ano, Jason si to auto pojmenoval - a do něj se doskládaly všechny květináče, praporky, přípravky, nůžky, rukavice a podobné. Pak jsme se začali do auta soukat my. Už už jsem tam skoro byla, když mě Jase zarazil. "V tomhle mi do auta nepolezeš." "Cože?" "Podívej se na ty boty, ježíšmarjá." Bědoval nad zablácenýma holinama. "A co mám jako dělat, jít pěšky?" Podívala jsem se na něj. "Zuj si je a pojedeš bosá." "Jako vážně?" "Pořád můžeš jít pěšky." Stál předemnou s rukama založenýma na prsou a mně opravdu nezbávalo nic jiného, než holinky zout, hodit je na vlečku k balíkům a sednout si do auta jen v ponožkách. Connor se mi smál a plně sympatizoval s Jasonem. To holky zase hájily čest mých bot a divoká debata jim vydržela až na závodiště, kde jsem se konečně mohla obout. Tam jsme si rozhodili role, květináče se přemístily do kufru jeepu, vlečka se přepojila (nechápu tu logiku, že nejdřív to skládali do Nessie a ne rovnou k Natovi, ale budiž. Jsou to chlapi.) a Jase se ještě otočil, aby dojel pro kontejner s vodou na dopuštění vodních ploch.
Jako obvykle jsem schytala ty dva idioty. Měli jsme za úkol dát balíky slámy na správná místa. Byl to těžký boj, ale nakonec jsem to byla já, kdo ukořistil místo spolujezdce a prdelka, tak musel sedět vzadu. Ten mě zas u Kittuš pomluví. Vyrazili jsme tedy pěkně od jedničky.
Všude jsme skládali buď balíky nebo květináče, holky pak měly za úkol kytky upravit naaranžovat a připíchnout praporky. My tak postupně objeli celé závodiště a ošperkovali ho. Zároveň jsme přitom kontrolovali kvalitu skoků, jestli všechny části drží a plachty, jimiž většiina byla přikrytá, jsme skládali do kufru.
Celá akce nám trvala dvě a půl hodiny, pak jsem se, tentokrát obutá a v jeepu, vrátila na Florestu.