cassie: NATÍRÁNÍ PLŮTKŮ


,, Neměla by sis vzít něco, co můžeš zničit než tohle?“ zeptala se mě Jennifer a ukázala na mé oblečení, které jí nepřipadalo tak moc strašné, abych ho mohla zničit. Vzala jsem do ruky červené triko, vytáhla jsem ho a prohlédla si ho.
,, Tobě tohle triko připadá tak nádherné, abych ho mohla nosit do normální společnosti?“ zvedla jsem obočí, když já ho hodnotila jako něco strašného a hlavně vytahaného. ,, Dyť bych se s tím mohla pověsit na stožár a dělat vlajku.“ Dodala jsem.
,, Byla bys nádherná vlajka.“ Zazubila se. ,, Jen mi nepřipadá úplně tak strašné.“ Pokrčila rameny.
,, Chceš ho?“ navrhla jsem jí, kdy zavrtěla hlavou. No, úplně tak strašné nebylo, jen bylo vytahané a ztratilo svou původní barvu. Nijak mi na něm nezáleželo. Kalhoty taky byli na zničení, na těch to bylo poznat už více. Protáhla jsem se a pousmála se.
,, Hele jdu napřed. Ty než se vyhrabeš tak bude po brigádě.“ Řekla mi Jennifer, kdy jsem se pousmála. No jo, tak se musím trochu připravit a chvíli mi trvalo, než jsem našla vhodné oblečení. Jenn zmizela z pokoje, zatím co já si šla rozčesat ještě vlasy, udělala si culík, vzala si mikinu, kdyby mi byla zima a vyrazila do stáje, kde už přešlapovalo několik studentek. Zvládla jsem to včas. Jason akorát rozdával bílou barvu a štětce. Měla jsem už i představu, jak tohle asi tak může dopadnout. Jason mi také podal potřebné věci, abych mohla pracovat. Ježišku, to budu jako prase. Nevím, jak se mi to děje, ale vždy když mám v ruce štětec, jsem natřená já a všechno kolem, ale ne to, co má být natřený. Aby toho ještě nelitovali. Možná tady budu muset vytírat a drhnout. Budu si muset dávat zatraceně bacha. Vecpala jsem se někam na volné místo mezi holky a vzala si jednu část plůtku a začala se činit.
,, Hlavně, až namočíte štětec tak ho trochu vyždímejte do té barvy a byli by jsme rádi, aby zem nebyla víc bílá než ty plůtky!“ upozornila nás Niora, která se přišla podívat, kdo všechno se účastní a nejspíše dohlédnout na celý průběh. Teď když začalo jaro, bylo co opravovat a spravovat. Podívala jsem se na plůtek a namočila opatrně štětec do bílé barvy, nechala odkapat barvu a více se štětcem přitlačila na stranu nádoby a poté začala natírat. Poslouchala jsem debatující holky. Líbilo se mi, že nikdy nebylo ticho, když jsme takhle pohromadě. Vždycky měl někdo co říci a hlavně byla zábava. První flek na kalhotách. Hm. Ještě více jsem si ho rozmazala, až z toho byl hodně velký bílý flek. No, to je jedno. Za chvíli další. Jak to dělám?
,, Bože Cassie. Natírej ten plůtek a ne sebe.“ Zasmála se mi Mellysa. Rozmazávala jsem ten flek taky.
,, To je umění nevidíš?!“ opáčila jsem a pousmála se.
,, Někdo umění maluje na plátno, někdo na kalhoty.“ Zastala se mne Kitty, kdy jsem přikývla a zasmála se, avšak zahlédla jsem Izzy.
,, Do konce i na plůtky! Izzy se tváří jako kdyby byla Picasso.“ Prohlédla jsem si dívku u plůtku, když se na natírání plůtku soustředila a nejspíše o něčem přemýšlela. Holky se zasmály. Přišla k nám i Marigold.
,, A nepozná se umělec podle toho jak moc je špinavý?“ zamyslela se Jennifer. Možná jo.
,, Kdo ví.“ Řekl někdo. Pokračovalo se dále v debatě, zatím co každý nanášel barvu na plůtek a jakmile měl hotovo, vzal si další. Já byla pořád u toho prvního a dělala si svým tempem. Někdy k nám nakoukl někdo z dospělých, aby viděl jak nám to jde. Smích byl slyšet po celé stáji. Bylo to skvělé. Měla jsem ráda společné akce, protože jsme se nasmály a mě brzo začalo bolet od smíchu břicho.
,, Co kdyby ses raději soustředila na to natírání a nesmála se tu! Potom nemáš natírat tak dlouho.“ Řekla mi Mellysa, kdy jsem se zasmála.
,, Tak mě přestaňte rozesmívat.“ Bránila jsem se a vzala si druhý plůtek, konečně. Ten první vypadal dobře. Poté se to všechno zvrtlo, jak se asi dalo očekávat od nás. Jennifer nerada kydla barvu na Ravenina záda, ta si to nenechala samozřejmě líbit a oplatila jí to otiskem ruky na jejím oblečení. Potom to šlo už samo. Každý chtěl tomu druhému taky něco provést a t, kteří zvládli být čistý za celou tu dobu, byli také nabarveni na bílo. Kdyby to odneslo jen oblečení, ale začali patlat i na obličej! U mě bylo už tak nějak jedno, jestli budu ještě více bílá. Více barvy bylo na mě než na plůtku. Vlastně jsem se chvíli snažila dotřít plůtek, ale když mi na tváři přistála barvy, podívala jsem se na viníka a začala jsem taky útočit. Smích přilákal naše dozorce, ale to jsme se už tvářili zcela vážně a že natíráme. Pohledem si nás změřili a odešly. Začalo to na novo. Za chvíli nezůstala jediná studentka čistá A mě se povedlo dotřít druhý plůtek i když s problémy .
,, Hele .. vypadáš skoro jako ten .. jak se jmenuje ten pes s černými flíčky?“ ukázala Katrin na Jennifer.
,, Dalmatin. Akorát je teda trochu naruby.“ Zasmála jsem se, dívka na nás vyplázla jazyk. Plůtky byly hotové, mohly se dát na sluníčko a my se odebrat na pokoje, abychom se pokusily ze sebe dostat bílou barvu .