kitty: NÁVŠTĚVA SEDLÁŘE
Přiznám se, že jsem se na návštěvu sedláře moc netěšila. Svoje sedla jsem čistila pravidelně, zvláště to za AZ A jediné sedlo bylo skokové, které Asii už prostě tak úplně nesedělo.. tak trochu jsme se na skoky vyprdly. Ehe. A tak ho bylo potřeba docpat, protože od létě se zase hezky nasvalila. O všem ostatním jsem si byla jistá že sedí, kontrolovala jsem to pravidelně, hlavně Asie byla ten kůň co jezdit týden s nepadnoucím sedlem, mám víc hlavu v písku než zadek v sedle. Tak jako tak ale bylo fajn pročistit veškeré vybavení.
No, veškeré. Sedla jsem čistila minulý týden a tenhle jsem seděla jen ve dvou. Endurančním jen jednou, a jinak v tom svém milovaném, za AZ. Vyndala jsem ho na stojan, a začala z něj sundávat třmeny, podbřišák, třmenové řemeny, všechno co tam nepatřilo. Pak jsem vzala hadřík a začala sedlo otírat, následně i mazat. Otírala jsem jednotlivé ornamenty po stranách bočnice a zezadu zadní rozsochy, a šmrdlala se s tím docela dlouhou dobu. Muselo být totiž perfektní. Connor seděl naproti a mazal sedlo na záskoky. „Ale teď vážně.“ Ozval se najednou. „Kdybysis musela vybrat, vzdala byses mě, nebo toho sedla?“ pozvednul obočí a já přestala čistit. Všechny holky v sedlovně se na nás v ten moment otočily, zřejmě jim bylo jasné že tohle je těžké rozhodnutí. „To nechtěj vědět.“ Odpověděla jsem po pár vteřinách a po sto padesáté osmé otřela vykrojení na kolenních opěrkách. „To je dobrý vědět.“ Povzdechnul si, ale culil se, jinou odpověď asi ani nečekal.
Odložila jsem svého miláčka a s endurančním sedlem se posadila vedle Connora. Dala jsem mu pusu na tvář na usmířenou, a začala otírat i tohle sedlo. Skoro nebylo proč, jelikož jsem ho čistila minulý týden a měla jsem ho jen dneska na lehkou klusovku ven. Ale když už, tak už, takže jsem zase sundala podbřišák, třmenové řemeny, třmeny, zkrátka všechno, a otřela i tohle sedlo. Nakrémovala jsem ho a nakonec přišly na řadu uzdečky a uzda. Ty jsem tenhle týden vystřídala.. no, všechny Na tréninky uzdu, dneska jsem měla venku tu novou, na začátku týdne tu za AZ a multiuzdečku při práci ze země, abych Asii mohla cvaknout na obnosek a zároveň mít udidlo. Zatímco jsem projížděla jednotlivé řemeny hadříkem, nemohla jsem si nevšimnout Izzyiného toužebného pohledu. Tušila jsem, že když, respektive Až bude mít nárok za sadu na AZ, pořádně si na tom vyhraje a bude na ní podobně ujetá jako já. Protože moje sada byla moje mimi :3 Stejně tak jsem věděla že občas pošilhává po multiuzdečce. Nedivila jsem se jí, ale zase, má možnost si jí kdykoliv půjčit. Pokud si toho nevšimne moc lidí, protože to by za chvilku kolovala po Florestě a já už bych se jí nedočkala
Brzy jsem měla všechny uzdečky a všechny sedla namazená. „přijel sedlář!“ vlezl dovnitř Jason a holky se rozhlédly jedna po druhé. Já ale měla ještě dost práce a potřebovala jsem to mít brzy za sebou. „Drž!“ vrazila jsem Izzy do ruky skokové sedlo, Cass základní drezurní a na stojan jsem dala sedlo enduranční a na to sedlo za AZ. A samozřejmě všechny uzdečky i uzdu – a třmenové řemeny od drezurního sedla. Ty bylo potřeba přece jenom opravit, takže ta návštěva sedláře nebude tak marná. Horní část, která se uchycovala do zámku, už byla trochu je tá, a já bych nerada o řemen přišla někdy cestou.
„Dobrý den!“ usmála jsem se na sedláře. Obvykle jsem nebyla mco sociální člověk, ale když jdete ze sedlářem a máte na stojanu to nejkrásnější sedlo na světě Dodá vám to sebevědomí. „Dobrý den!“ pozdravil mě sedlář o nic méně nadšeně a podíval se na tu nadílku. Vzala jsem si od Cass základní drezurní sedlo, aby mohla jít pro svoje věci, a sledovala jak sedlář prohlíží jedno sedlo po druhém. „Všechny by měly sedět jak maj, docpávat není potřeba. Jen tady, to skokové.“ Ukázala jsem na Izzy. Sedláš pokyvoval hlavou a dál kontroloval všechny části. „Tohle je krásná práce.“ Pokýval uznale nad mým miláškem :3 „To je všechno tvoje?“ Trochu jsem se uchichtla. Základní uzdečku měli všichni, uzdečku za AZ mělo taky dost holek, uzdu už ale méně a multiuzdečka byla moje osobní záležitost. Vážně, moje skříň byla sice velká jako kráva, ale už pomalu začínala praskat ve švech. „Tak trochu.“ Přiznala jsem a přikývla. Sedlář jen zavrtěl hlavou. Po chvilce se dostal ke skokovému sedlu. Dovolil nám zbytek uklidit, zatímco mi docpával polštáře. Jakmile byla práce hotová, podala jsem mu ještě třmenové řemeny a on pokývnul hlavou a nechal mě jít zkusit, jak sedlo Asii sedí. Ta byla ještě ve stáji, a tak jsem měla zkontrolováno během momentu. Sedělo, nic nebránilo tomu vrhnout se příští týden na zlepšení techniky na parkuru. Poděkovala jsem, uklidila sedlo i opravené řemeny a šla odvést klisnu do výběhu.