nadvandy: MYTÍ OKEN
„Já mám dost svojí vlastní práce.“ Brblal Nath, zatímco šlapal vedle mě. „jo? A můžeš mi říct jakou? Dneska už máš všechno hotové.“ Sarkasticky jsem na něj pohlédla. „chtěl jsem jít cvičit.“ Vyhrknul nakonec po chvilce dumání. „tss,“ odfrkla jsem si, „lepší výmluva tě nenapadla? Jestli ty potřebuješ posilovnu, tak já jsem čínská bohyně spásy. Tvoje tělo víc vypracovat nepotřebuje.“ Majetnicky jsem mu zmáčkla rameno, jež se rýsovalo pod fleecovou mikinou. Nath se sjel pohledem odshora dolů, čemuž jsem se musela zasmát. Je sám se sebou dost spokojený. „hele, nebude to trvat dlouho. Na brigádu nás jde víc, omeju dvě okna a pak si můžeme třeba něco pustit.“ Přešla jsem od rýpavé techniky ke smlouvání. „fajn, ale já se toho mopu ani nedotknu.“ Ukázal prstem na dlouhou násadu, kterou jsem nesla v ruce. „ani nemusíš. Jen mi přidržíš štafle, aby se pode mnou nesložily.“ Mrkla jsem na něj. To už jsme vcházeli do haly, kde bylo poměrně šero. „ahoj.“ Houkla jsem na Izzy, která máchala hadr v kbelíku. „čauky. Díky, že jste přišly pomoc.“ Usmála se mile a stočila hadr v rukou, aby z něj vyždímala vodu. „jen ona, já jsem držič.“ Jal se hned distancovat od jakékoli práce Nath. „tak fajn, díky teda jenom Nad.“ Opravila se se smíchem Izzy. „neměli bychom rozsvítit? Bylo by lépe vidět na šmouhy na oknech, světlo se odrazí od skla.“ Vymyslela jsem dobrou myšlenku a ihned ji realizovala. Po stisku dvou vypínačů se postupně rozsvítily dvě veliké lampy nad prostorem kolbiště. „přistav mi štafle, natočím si vodu.“ Poslala jsem Natha udělat alespoň něco užitečného a i když jsem si připadala jako rozkazovačná manželka, svůj účel to splnilo. Nemusela jsem sledovat stín nad sebou, zatímco jsem otočila kohoutkem a sledovala proud vody, jak pomalu napouští kbelík. Nath odnesl štafle asi doprostředka haly a přistavil je až ke stěně. Ukradla jsem Izz saponát a trošku ho vyšplouchla do vody, když jsem kyblíkem zakvrdlala, saponát se vodou rozředil a vytvořil jemnou pěnu. Hodila jsem dovnitř hadr a odnesla kbelík pod štafle. „vylezu nahoru, ty mi to podáš, jo?“ navrhla jsem. Nath jen pokrčil rameny. Jak typické. Vyzkoušela jsem stabilitu štaflí, přeci jen na písku, kde jsou hrbolky, nemusely zrovna stát moc dobře. Nath však nožičky zabořil dostatečně hluboko do písku a snad to i sám vyzkoušel, protože na stupíncích byla zrnka písku v otiscích velkých podrážek bot. Vylezla jsem na nejvyšší příčku, potom došlápla na širší desku. Nath se vytáhnul a podal mi hadr. „víš, z praktického hlediska by bylo lepší, kdyby začala nejdřív s horní části a pak sjížděla dolů.“ Vrátila jsem mu hadr zase zpátky a počkala, dokud neochotně neomotá látku kolem konce mopu. „tady to je.“ Podal mi držadlem napřed mop a já jej tak mohla rovnou vztyčit směrem ke sklu. „hele, pozor, nekapej mi vodu na hlavu!“ zaječel a hned si rovnal černé kučery. Panebože, ten má dneska fakt den! „měl jsi ho pořádně vyždímat.“ Houkla jsem něj a konečně opřela mokrý hadr o skleněnou tabuli. Systematickými pohyby jsem odshora do poloviny skla táhla mop a potom jej vrátila v dalším pruhu opět nahoru. Prachové částice se usazovaly na mokrém mikroplyšy. Tento materiál je skvělý také v tom, že se z něj prach dostane velmi snadno. A tak ho pořádně vymáchat zvládnul i takový domácí nepracant, jako Nath. Jakmile mi vymáčel hadr, opět chytil štafle a přidržoval je, aby se náhodou nepřevrátily. Domyla jsem i druhou polovinu okna a slezla dolů. „ještě druhé okno.“ Vyhrkla jsem rovnou, když už se chystal k odchodu. Odfrknul si, přenesl štafle o deset metrů dál. Vyprala jsem hadr, namotala si ho raději sama a s mopem vylezla zpět do třímetrové výšky. Vlastně to bylo celkem snadné, okno omýt. „hotovo?“ podíval se na mě s naději Nath. Zavrtěla jsem hlavou. „jakto?“ podrážděně popadl kbelík. „ještě je opláchneme čistou vodou. Obě. A pak bude hotovo.“ Vysvětlila jsem mu a čapnula ucho do svých rukou. Vypláchla jsem červený kbelík čistou vodou a napustila si ho. Pod palčivým pohledem toho krasavce jsem si trošku pospíšila a okna omyla od mydlinek saponátu. Když jsem pak slezla, vlila se do něj nová energie. Bleskurychle vylil vodu, vypral hadr, složil štafle a odnesl je. Ani jsem to nestačila vnímat a už mě táhl směrem pryč. Nutno podotknout, že za velmi pobavených a vševědoucích úsměvů všech přítomných.