clair: OČISTA VYBAVENÍ VOLNÝCH KONÍ

Měla jsem spoustu volného času. "Můžu s něčím pomoct?" zeptala jsem se, když jsem nakoukla do místnosti, kde se již tvrdě makalo. "Jasně, že jo. Na práci je tady toho ještě tolik." zaslechla jsem hlas Cassie, která již čistila uzdečku ze záskokové sady. "Tak tedy ok" přikývla jsem s úsměvem a vzala jsem si jeden kbelík, do kterého jsem napustila vodu. Nezapomněla jsem na hadr ani na balzám na kůži. Čím jiným bych také promazávala kůži, že? Došla jsem ke stojanu, na kterém byla jedna nastavená záskoková sada. Ujistila jsem se, že si pamatuji jméno koně, kterému sada patří a se sedlem jsem zamířila k lavičce, abych se mohla pustit do práce.
Nejdříve jsem ho začala omývat vodou. Sedlo jsem následovně osušila a otevřela jsem balzám. A pustila jsem se do mazání. Nebylo to nijak složité, naopak to byla velmi lehká činnost. Vše jsem dělala tak nějak automaticky. Čas utíkal rychle, práce ale taky, celkem. Nejspíše to bylo tím, že jsem přemýšlela, co s Pom podnikneme příští týden. Sem tam jsem také prohodila nějaké slovo s ostatními pracanty. Sedlo jsem vrátila na místo a vyměnila ho za uzdečku. U uzdečky jsem postupovala stejně jako u sedla. Nejdříve jsem ji otřela od prachu a dalších nečistot, suchým hadrem jsem ji vysušila a opět jsme se natáhla pro balzám. Pořádně jsem ji promazala a odložila. Do druhého kbelíku jsem si napustila teplou vodu a vzala jsem si kartáč. V čerstvě teplé vodě jsem začala drhnout udidlo. Netrvalo dlouho a čistila jsem další část sady. Jakmile jsem si vzala sedlo z jiné záskokové sady, přidala jsem se do debaty o Open Weeku a o brzkém kurzu skijöringu, který se měl konat v Alpách, na nějž se určitě všichni skutečně těšili. A já nebyla vyjímkou.
“Nezapomeňte pracovat při tom povídání.” Objevila se znenadání tetička Sue, která nás nejspíše přišla zkontrolovat. I přesto jsme však v debatě pokračovali, ale při tom jsme nezapomněli pracovat. Sedlo jsem dala na stojan, na kterém měla záskokové vybavení Vanilka a vzala jsem uzdečku. Pořádně jsem ji očistila vlhkým hadrem od nečistot, které se na ní uchytily. Balzámem, od kterého jsem již měla celkem mastné ruce, jsem opět uzdečku namazala. Všechno jsem pečlivě promazala, přeci jen to už bylo potřeba. Balzámem jsem rozhodně nešetřila, ale zase jsem jím zbytečně neplýtvala. Udidlo jsem vydrhla kartáčem v teplé vodě, kterou jsem měla v druhém kbelíku u svých nohou. Jakmile jsem vše upravila na stojanu, doprala pračka, ve které se právě praly podsedlové dečky. “Dám je do sušičky.” řekla jsem tedy a přistoupila jsem k pračce. Deček se tam vešla spousta. Obsah pračky jsem naskládala do sušičky, kterou jsem ihned zapnula a vrátila jsem se ke své původní práci. Když jsem se podívala na hodinky, zjistila jsem, že mám ještě čas a proto jsem se vrhla na čištění třetí záskokové sady. Čistila jsem ji stejně jako ty předchozí, možná jen s o něco menší vervou. Nakonec jsem i třetí záskokovou sadu zdárně vyčistila a poskládala na stojan. Měla jsem hotovo. Už jsem totiž potřebovala jít za Pomněnkou. “Zatím se tu mějte.” rozloučila jsem se se všemi přítomnými, kterých už nebylo tolik jako před chvílí. Ze skříně jsme vzala ještě vodítko a vyrazila jsem pro Pomněnku do výběhu.