kitty + asie: STŘÍHÁNÍ - PERLA
Na Flroestě znělo vrčení strojků a já, abych nezůstala pozadu, mířila do stáje vyvzednout si z ní Jitřenku - přezdávku, kterou jsem dala Perle hned po jejím příchodu na Florestu, kvůli její barvě. Kobylka mě pozorovala bystrým očkem, nasadila jsem jí ohlávku, vyvedla do uvaziště a jako obvykle žasla nad tím, jak opatrná kobylka je. Narozdíl od Asi, která se na mě ráda natlačovala a zkoušela, co jí dovolím, vypadala jakoby si dávala pozor, kam klade nohy, aby mě nezašlápla. Jakoby vnímala, jak je člověk v provonání s ní malý.
Vždycky jsem s ní ráda pracovala, a tak jsem i tentokrát využila příležitosti, a zatímco jsem jí kartáčovala srst plastovým hřbílkem, imoděk jsem si jí druhou holou rukou hladila. Kobylka byla trochu nesvá, delš ídobu teď pořádně nepracovala a tak měla energie na rozdávání. Narozdíl od jiných koní, kteří by si ji ale vybyli na mě, přešlapovala spíš ode mě, koukala kolem sebe a občas na někoho zaržála, když se odváděl nějaký kůň na stříhání. "Stříhala ses vloni vůbec?" zamyslela jsem se, vydrbávajíce slepené chlupy. Perla k nám přišla vloni na podzim, a už jsem si ani nepamatovala, jestli přišla ostříhaná nebo se šmikala tady. Ráda bych to věděla, abych věděla jestli se nebojí strojku. Nikdy se neprojevovala jako strašpytel, ale ani jako nějak velkej hrdina, byla zvídavá a občas se něčeho vylekala. Nu, tak zkrátka uvidíme. Kartáčem jsem rychlými tahy odstranila ze srsti prach, občas jemné štětinky projela hřbílkem, aby práce nepřišla vniveč, a brzy byla Perluše připravená na šmikání.
Připnula jsem jí na ohlávku vodítko a vedla ji před stáj. U Nathana zrovna stála Nadvandy (Ale ale ), nicméně už finišovali, tak jsem si přistoupila k němu. "Perla.. Ta byla stříhaná jak?" zamyslel se Nathaniel, a já mu připomněla, že měla "irský" střih. Přikývnul, ačkoliv z toho nevypadal nadšeně Už byla docela zima a tak by si asi rád zalezl do jídelny k šálku čaje. "Tak jdeme na to" promluvil na klisnu Nathan a zapnul strojek. Perla zvedla hlavu, našpicovala ouška, a párkrát zafrkala, jak se snažila přijít na to, co to je. "kliid, to nic" promluvila jsem na ní a hladila jí po krku. Dali jsme jí minutku, než se srovná, než Nathaniel zkusmo uholil první část. Ztuhla, ale nehnula se. "To je hodná holka", stála jsem u ní a promlouvala na ní, drbajíce jí po krku. Nathan jí přejížděl po spodní části krku, kde začínal, a já se jen divila jeho obratnosti, která bývá většině kluků cizí. Trochu jsem se divila, jak snadno si poradil s kůží mezi předníma nohama, ta mi přišla jako docela problémová, ale Nathaniel ani necmuknul a pokračoval v práci. jen když jí stříhal těsně za předkama, zavrčel výhružně něco ve smyslu, že jestli teď kopce, půjde do salámu. "jen vyhrožuje, neboj." pohladila jsem jitřenku po krku a podrbala jí. Jakmile byl hotov "Obsah" střihu, přejel Nathan ještě okraje, aby to nevypadalo jak vykousaný od daňků, a bylo hotovo. Poděkovala jsem a podala Perluši kousek sušeného rohlíku. S chutí jej schroupala, a tak jsem jí odvedla zpátky do stáje. Už mě čekala jen práce v podobě smetení přebytečných chlupů, takže jsem stříhanou oblast přejížděla kartáčem, a pak jsem to zametla.