Komentář, na který odpovídáte

02. 11. 2014 - 21:30
 

cassie: STROUHÁNÍ ( Serano, Chorál, Gentleman, Galaxie)

To už bude druhá brigáda, které jsem se hodlala zúčastnit. Měla totiž přijet Dakota a ostrouhat koním kopyta a já jsem chtěla být po boku Gentlemana, i když s ním by nebyl zaručeně žádný problém, kdyby tam byl s někým jiným, jenže já byla jeho jezdkyně a chtěla jsem s ním prožívat vše, co šlo. Rozespale se zadívala na Charlie v posteli, přešla jsem pomalu k oknu a na chvíli dovnitř pustila chladný vzduch. Sama se otřásla.
,, Vypadá to docela dobře.", zamumlala jsem si. Zavřela jsem okno a proplížila se do koupelny společně s věcmi. Ranní hygiena byla potřebná, alespoň pro mne. Po ránu jsem nevypadala zrovna dobře a nerada bych vypadala jako čarodějnice, kdyby si dívky nejspíše mysleli, že Halloween je už dnes. Upravila jsem se, převlékla se a vzala si i vestu a vyplížila se ven do stáje, kde postávali studentky a očekávali příchod Dakoty a také někoho ze starších.
,, Dobré ráno.", dívky se otočily za hlasem Jasona, jenž upíjel z horkého hrnečku kafe a jeho vůně se nesla až k nám, kdy se jí nadechla. Tohle by dokázalo vzpružit i mne, která po kávě usíná. Jason se dal do řeči s pár studentkami, zatím co jsem nahlédla do stáje. Koně frkali a divili se, co se to tu ráno děje. Gentleman se na mne podíval a zařehtal hlasitě.
,, Dobře. Dívky poslouchejte mne. Dorazila Dakota. Kopyta musí být čistá, nohy by se měli jen lesknout a nebylo by na škodu, aby celkově ten koník nevypadal zabláceně ano? Takto se postaráte o koníka a poté s ním půjdete ven, kde bude čekat na Dakota. Pokud nebude řada na Vás můžete zatím čistit ostatní koně." vysvětlil nám Tom, jenž se dostavil zanedlouho a my jsme jen souhlasně přikyvovaly.
Některé koně jsem si sama vybrala, některé mi byli přiděleny, což mi vůbec nevadilo. Do mé skříně jsem si došla pro čištění, kdy jsem zkontrolovala, zdali je to všechno a jako první jsem ho vzala k boxu Chorála, jenž se zvídavě díval kolem a byl z toho celý divoký.
,, No pěkný.", řekla jsem a usmála se, otevřela jsem box a vklouzla jsem dovnitř i s vodítkem. Pochybovala jsem, že by byl v klidu a pro jistotu si ho uvázala k mřížím a pohladila ho po krku. ,, Dneska tě budou strouhat.", oznámila jsem mu a podívala se na něj. Nebyl zrovna moc čistý, měl na sobě bláto, proto vzala k ruce jako první hřbílko a za pomocí jeho dostala krouživými pohyby bahno z jeho těla z obou dvou stran. Poté přišli na řadu kartáče, nejdříve tvrdý, který se zbavil nečistot, co nezvládlo hřbílko a vzala jsem jím i nohy. Poté měkký kartáč, jenž se postaral zase o to, aby se srst leskla a jím jsem právě vyčistila pořádně nohy, aby se leskly a očistila jsem poté kopyta.
,, Héj.", zvýšila jsem hlas na Chorála, který se nudil a vymýšlel něco, čím by se zabavil a jeho obětí se stalo vodítko, které ožužlával. Zadíval se na mne a zafrkal nespokojeně, ovšem ušklíbl se, když ho začala drbat na břichu, které jsem také vzala předtím měkkým kartáčem. Vzala jsem kopyťák a vybrala jsem mu kopyta, aby tam nebyl žádný nepořádek, až byla vidět krásně střelka.
,, Ani to nebolelo co?" řekla jsem a pousmála se. Valach zafrkal a podíval se na odcházejícího koně.
,, Cass, můžeš jít, jestli ho máš hotového.", usmála se na mne Sue, která pobíhala kolem, ale nebyla tu kvůli strouhání. Přikývla jsem děkovně a všimla si, že dorazila Marigold. Nejspíše ráno nestíhala nebo zaspala.
,, Tak jdeme.", usmála se. Odvázala jsem vysokého grošáka a zavedla jsem ho ven před stáj. Už chtěl zabořit čumák vedle do trávy. ,, Héj, jdeme.", mlaskla jsem a zatáhla jsem lehce za vodítko, než stačil zabořit hebký čumák do trávy. Zatvářil se tak trochu nespokojeně a Tom se zasmál.
,, On to prostě musí zkusit.", zasmál se, když viděl Choryho při jeho pokusu ukořistit si, alespoň něco.
,, Dobrý den.", pozdravila jsem vlídně vypadající kovářku Dakotu, kterou jsem tu již několikrát viděla a ona se na mne mile s pozdravem usmála. Měla tam jakýsi speciální stojan a Tom mi vysvětlil, co bych měla dělat, když zavedla Chorála k Dakotě a on si převzal vodítko, aby mu držel hlavu, zatímco já jsem měla držet jeho nohy. Opřela jsem si první nohu o mou nohu, jenž byla blíž u Chorála, drželi ji obě dvě ruce pod spěnkovým kloubem, s tím, že palce držela na ,, vnitřní " straně. Chorálovi se to moc nelíbilo a začal se tak trochu cukat, ovšem Tom byl zkušený a dokázal si valáška uklidnit tak, aby nedělal žádné problémy.
,, Tak dobře. Jdeme na to.", pousmála se Dakota a dala se do strouhání, zatím co já jsem držela jí kopyto jak nejpevněji jsem dokázala. Chvíli to trvalo, ale v další fázi se dalo kopyto na speciální stojan, kde už byl větší problém. Držela jsem kopyto úplně stejně, akorát s tím rozdílem, že musela častěji více držet, neboť koník není zvyklý mít kopyto takhle vysoko a ještě delší dobu. To už se Chorálovi, ani trochu nelíbilo a začal se více bránit, což mi dalo dost práce ho udržet, ale nevzdávala jsem se, ač to začalo bolet a svaly mne pálit. Nakonec jsme přečkali všechna čtyři kopyta. Vytáhla jsem z kapsy pamlsek a dala ho Chorálovi, který ho s chutí sežral a ochotně šel se mnou z dosahu Dakoty.
,, Tak jsi byl šikovný.", konejšila valáška a usmívala se přitom. Chorál do mne drcl a dožadoval se dalšího pamlsku. ,, Hele .. nejsi tu jediný.", podala mu tedy ještě jeden a vpustila ho do boxu, kde ho nechala. Teď šel na řadu Gentleman. Musela jsem si dojít pro uzdečku. Je to hřebec a tohle byli bezpečnostní pravidla a netušila jsem, jak na něco takového bude reagovat, když odčervování proběhlo tak trochu s problémy.
,, Ahoj miláááčku.", usmála jsem se na mého hřebečka. Nadšeně se ke mne hrnul. ,, Jak se máme?" zeptala se ho a pousmála se. Měla jsem už v ruce hřbílko. Nemusela jsem si ho vůbec uvazovat. Věděla jsem, že mi bude bez problému hezky stát na místě. Začala jsem hřbílkem z obou dvou stran krouživými pohyby. Poté tvrdý a měkký kartáč. Dala jsem si záležet hlavně na nohou. Musíme přece ukázat, jak je máme čisté ne? V konečné fázi jsem vzala kopytní háček a vybrala z háček nepořádek. Nakonec se rozhodla mu pročesat i hřívu s ocasem.
Zatím na mne nebyla řada, proto jsem nechala Gentlemana v boxe a vydala se vedle k Seranovi.
,, No to si děláš .." zadívala se na kaštanové zbarveného valacha, který vypadal jako prasátko a ten box, no to bylo úžasný. ,, Ty jsi mi to, ale prasátko.", řekla jsem mu, nevinně se na mne podíval a zastříhal ušima. Vzala jsem si čištění. Po tomhle na konci týdne budu muset vážně vyčistit to čištění. No, co jsem měla dělat že? Vlezla jsem si do boxu, raději jsem si ho uvázala, nýbrž jsem ho neznala a s tímhle bude hodně práce. Nemohla jsem se takhle s ním přece ukázat. Hřbílko pomohlo od toho největšího bahna, tvrdý kartáč se postaral o zbytek špíny a měkkým kartáčem jsem vyleštila jeho srst, až se nádherně leskl. Nohy to byl těžký oříšek a nad tím jsem strávila, asi nejvíce času. Vybrala jsem mu kopyta a pořádně jsem ho prohlédla. Byla to těžká práce, ale vydařená a Serano se za celou dobu nehnul. Přivíral tak trochu líně oči.
Vrátila jsem se k Gentlemanovi, abych mu nasadila uzdečku. Tam venku už pomalu končily, protože jsem zaslechla Dakotu, jak tam ještě s někým promlouvá, ale zanedlouho se ozval klapot kopyt a já vyrazila s Genťasem směrem za Dakotou, kde byl opět Tom, ale také tam postávala Niora a bavila se s úsměvem.
,, Dobré ráno." pozdravila jsem blondýnku.
,, Dobré ráno Cassie.", pozdravila mne. Gentleman zpozorněl a zastříhal ušima. Držela jsem ho pevně a přitom na něj klidným a vyrovnaným hlasem promlouvala. To mu rozhodně pomáhalo a naslouchal mému hlasu, který byl pro něj známý a vídal ho každý den. Tom si převzal otěže a podíval se na vysokého hřebce, který se napjal.
,, V pořádku miláčku." řekla jsem mu klidně, pohladila ho na boku a požádala si o jeho kopyto, které si opřela o svou nohu a správně jej zachytila rukama a podívala se na Dakotu. Ta přikývla a začala strouhat. No, ochotný Gentleman, který už neměl problém s novými věcmi, zafrkal a bránil se. Vyhodil prudce hlavou a pral se o kopyto, že Dakota chvíli přestala, protože mi skoro vyklouzl. Hřebec zvedl dominantně hlavu nahoru.
,, Ale no tak.", podívala se na Gentlemana. ,, V klidu . " řekla jsem mu a pustila jeho kopyto na zem a chvíli jsem počkala, dokud Gentleman nesklonil hlavu dolů, kdy mu pomohl i můj hlas a odvrátil pohled od Toma, který ho pevně přidržoval a sledoval mne. Vzala jsem si zpátky jeho nohu a zkusili jsme si to znova, kdy se to celkem dařilo, akorát s jedním cuknutím, avšak po chvíli zjistil, že je to v pořádku a hlídal si mne pohledem, jestli tam někde jsem. Ve druhé fázi to bylo už zase něco trochu nepříjemného a opět jsem měla pár vteřin, co dělat, abych to kopyto vůbec udržela. Po pár vteřinách se zcela zklidnil. Takhle jsme postupovali se všemi kopyty a u těch nebyl takový problém jako ze začátku. Gentleman působil klidně a uvolněně, i když jeho hlava byla o něco výš.
,, Koukám, že péče o jeho kopyta a nějaké odčervování se mu moc nelíbí.", řekl Tom, který už po druhé viděl, že tenhle klidný a vyrovnaný hřebec má někdy s něčím problémy, ale rozhodně nevyváděl tak moc, jak by se od hřebce dalo čekat.
,, Vidíš jak si byl šikovný .." pohladila ho láskyplně po čumáku a usmívala se. Pochválila jsem ho pohlazením na krku a i když by možná nemusel, přece jen jsem mu věnovala jeden pamlsek a usmála se. S chutí si ho vzal. ,, Ti ubližovali co?" zasmála jsem se pobaveně a vedla ho přes chodbu k jeho rohovému boxu, kam jsem ho vpustila, ale vešla za ním dovnitř, abych mu stáhla uzdečku a vzala jí společně s ohlávkou do skříňky do sedlovny. Jediný koho jsem teď měla byl Serano. Ostatní koně měly jiné studentky, které si ochotně jich vzali sami více, což by mi nevadilo a kdyby bylo třeba, jistě bych pomohla.
Chvíli jsem musela počkat, než jsem mohla vyvést Serana z boxu ven. Tvářil se opět líně a v jeho očích nebylo takové nadšení, jak bych očekávala, ale co jsem slyšela, tu jiskru mu vzali lidé a tenhle koník by si jistě zasloužil nějakého jezdce, který by v něm právě probudil tu jiskru. Serano byl čistý, o což se postarala samozřejmě já a byla jsem na svou práci pyšná. Nevypadalo to, že by se nějak moc zajímal, co se bude dít.
,, Jdeš zase jako kdybys měl umřít.", řekla jsem mu.
,, Už jsem myslel, že jste se někde ztratili.", zasmál se nám Tom a Dakota se zasmála.
,, Není kam spěchat že?" zastala se mne Dakota, kdy jsem souhlasně přikývla a předala jsem vodítko Tomovi, který pohladil kaštanově zbarveného koně po hlavě a sledoval dění. Niora mezitím někam zmizela. Opřela jsem si první nohu o tu svou, zachytila oběma rukama jeho kopyto jak jsem měla a pevně držela. Seranovi to bylo jedno. Pouze věnoval jeden pohled Dakotě, když se začala činit na jeho kopytě a jinak sklonil hlavu a zafrkal. Tohle bylo už něco jiného. Nepral se se mnou a o to bylo jednodušší. Ve druhé fázi už kopytem asi dvakrát cukl ve snaze ho dát dolů, protože to nebylo moc pro něj příjemné, ale já si ho pěkně držela a usmívala se. Sledovala jsem práci Dakoty. Byla vážně dobrá a líbilo se mi, jak pracovala. Prostřídali jsme všechna kopyta, až byla všechny hotova a Serano se choval vzorně. Skoro jako kdyby byl líný i na to něco zde vyvádět. Zavedla jsem kaštanového valáška zpátky do boxu a usmála se.
Nakonec jsem vzala ještě čištění a rozhodla se ještě pomoct s jedním koníkem a to Galaxiií. Jediná kobyla, kterou jsem si vzala na starost. Už jsme se viděli, tudíž se ke mne už hrnula, aby se pomazlila.
,, No jo holka.", pousmála jsem se a s radostí se s ní pomazlila. Dcera Gentlemana. Nějaké ty rysy jsem tam viděla a ona byla nádherná. Připravila jsem jí. Ukázalo se, že jsme si vybrala dalšího špindíru, tudíž přejet jen kartáčem nešlo a já se musela opět snažit, aby byla lesklá a čistá stejně jako u Serana u kterého to šlo. Galaxie vymýšlela všechno kolem jen, aby se nějak zabavila. Jednou mi dokonce vzala i kartáč.
,, Co to děláš.", řekla jsem a podívala se na letící předmět, který skončil někde v rohu a ona se zatvářila pyšně. Zavrtěla jsem hlavou, ovšem pokračovala v hřebelcování. Nohy, to bylo něco úžasného, ovšem tento těžký úkol se mi podařilo dokončit právě včas.
,, Tak .. jsi nádherná a jsme na řadě,.", pousmála se, rozešla se s ní ven, kde už čekal Tom s Dakotou, která toho dneska bude mít také asi plné kecky. Přesto se mile usmívala. Tom si vzal vodítko a bedlivě si Galaxii hlídal. U ní jsem si nebyla tak moc jistá, jestli by něco nevyvedla. Třeba jen z rošťárny. Opřela jsem si její nohu o tu mou, zachytila kopyto oběma rukama a držela, dokud nebyla Dakota hotová a nepřešla do druhé fáze. To už byl trochu větší problém a Galaxie škubala a trhala kopytem tak, že i Dakota musela počkat, až se trochu více zklidní. S ostatními kopyty to bylo podobné, ale zvládli jsme to a jako odměnu dostala pamlsek, zavedla jsem jí zpět do boxu, kde se s ní ještě chvíli pomazlila, ale šla se podívat, zdali někdo nepotřebuje pomoct.
Já jsem dneska měla odpracovaného. Netrvalo to, ale moc dlouho. Všichni koně byli zanedlouho ostrouháni.
,, Cassie?" otočila jsem se. ,, Mohla bys prosím vzít kolečko a lopatu?" požádal mne Connor, kterého jsem viděla se někdy někde mihnout, ale pořádně se mnou nemluvil, nýbrž i on sám měl na starosti některé z koní. Přikývla jsem a udělala jsem tak. Kolečko jsem zavezla na místo, kde se to vše odehrávalo a nabrala lopatou koblížky, které udělali někteří koně během strouhání. Kolečko nebylo úplně plné a když jsme ho vezla na hnojiště, doprovázel mne i Connor, takže jsme si pokecali. Vše bylo hotovo. Niora nám poděkovala a poté si mohl jít každý po svých.

Vaše odpověď

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Brigády