sarah a venuše: SPOLEČNÝ TERÉN S JENNIFER (A SEBEM, NATHEM), PIKNIK NA HORSKÉ LOUCE
Zkotrolovala jsem, zda mám vše – kopyťák byl zde, provázek taky, kartička taky. Mohla jsem vyrazit. Mlaskla jsem na hnědku, společně jsme zamířili před stáj. Ven zaržála, jelikož uviděla postávající Galaxii.
,, Ahoj, máš všechno?“ usmála jsem se na rudovlásku a pohladila klisnu vedle sebe, ať se trošku uklidní. Nechala jsem Veny, ať se očmuchá s Gali, ale již stáhla třmeny.
,,Já jo a kdyby ne, tak budeme o hladu“ zasmála se Jenny a já se zhrozila, jak chce, abych přežila tuhle vyjdu bez pořádnýho jídla? Krabičky s toustama jsem ji dávala už předtím, takže jestli je někde nechala, ať si mě nepřeje . Ven natočila ucho ke stájí, podívala jsem se jejím směrem a uviděla oba kluky. Seb měl krásného Golda, Nath si vedl Karamelka. Usmála jsem se a mávla na ně, vyjda bude určitě povedená.
,,Takže máme pěkně poskládaný tým,“ zazubila se rudovláska vedle mě.
,,No, Karamel nebyl dlouho venku, snad bude den bez pádů,“ zasmál se brunet a já si pomyslela, že největší šanci na pád tady mám já
,, My pojedeme tedy první“ zamumlala Jenny, když už se nachstala vyhoupnout do sedla. Následovala jsem příkladu ostatních a sama dala nohu do třmenu, chytla se posedlí a vyšvihla se do sedla. Zpravila jsem si přetočený třmen a srovnala si sed.
,,Kdo byl za Sue?“houkla na nás Jennifer
,,Já,“ usmála jsem se a narovnala se v sedle.
,,Alespoň k něčemu ses odhodlala,“ zašklebila se Jenn a já ji zpražila pohledem, což dívka nevydržela a vyprskla smíchy.
,,Promiň…snědla jsem asi vtipnou kaši,“ smála se Jennifer, ale ukázala nám důležitě ovladač.
,,Jedem první!“ zazubila se dívka vedle nás a už pobídla svou klisnu vpřed. Zavrtěla jsem hlavou, ale s úsměvem si zabral druhé místo.
,,Hej, to není fér, že jedeš první, jsem nejstarší,“ postěžoval si zezadu Nath, který skončil s Karamelem poslední.
,,Právě proto jedeš poslední a já první, protože jsem druhá nejstarší,“ argumentovala Jenny a já se musela zubit, když se ti dva naoko hádali a Jenny se snažila vyprovokovat i Seba.
,,Stejně je to určitě jen o pár měsíců,“ zamračil se blonďák, ale pohladil Golda po šíji. Musela jsem se zasmát, ale i tak se snažila soustředit na jasné pobídky ke klisně.
,,Hele, ta tvoje raketa…ty jsi jí dala hodně oleje, co?“ ozval se zezadu blonďák. ,,Ne, já nevím, čím jste mi ji tady plnili… Doufám, že ne mrkvema,“ otočila se na mě rudovláska, kdy jsem se mírně začervenala, ale i tak po Jenny hodila oslnivý výraz, kdy si mě dívka zkoumavě prohlédla,a el nakonec rezignovaně pokrčila rameny.
,,Achjo, Galaxie, dnes dostaneš do těla, těš se,“ zahučela se smíchem Jennifer, otevřela bránu a já se usmála. Mlaskla jsem, aby Ven zrychlila do kroku a společně jsme projeli otevřenou bránou, kdy za námi opět Jenny zavřela. Pochválila jsem hnědku pod sebou, pak už si ji začala pomalu o dvě zarážky zkracovat.
,,Takže směr Horská louka, kde si dáme piknik,“ otočila rudovláska ze předu a já se usmála. Rozhlédla jsem se, ale pobídla Veny, abychom přejeli vedle Jenny. Kluci se taktéž zařadili vedle sebe. Přejeli jsme ve dvojičkách silnic, kdy jsem si jemně pohrávala do vnější a vnitřní otěže, aby se Veny hezky natáhla dopředu a dolů. Samozřejmě jsem ji do uvolnění dostávala hlavně sedem a holeněmi a vlastním uvolněním.
,,To jdeme dneska maraton?“ ozval se hlas bruneta, kdy jsem pohladila Veny, ale na chlapce se otočila.
,,To Karamel je tak sladký, že už se roztýká?“ zazubila se Jennifer a já se zasmála.
,, Karamel, dala bych si,“ procedila jsem skrze smích.
,, Zalepily by se ti zuby,“ zasmála se dívka přede mnou, kdy jsem musela Veny mírně zpomalit břichem, jelikož se cpala za Gali.
,, Cesta je dobrá, tady se napojíme na lesní stezku, pojedeme za sebou, naklušeme, vyklušeme jeden kopec, co je docela dlouhý, takže koně necháme zaposilovat, a pak přijde cvalová rovinka,“ oznámila nám Jenny plány, kdy jsem si povzdechla – kopečky né.
,,Dobře,“ pronesla jsem rezignovaně společně se Sebem a Nathem. Jenny nás tedy předjela, já si musela Veny hodně držet, aby se nesnažila hnědku před námi předjet, ale po chvíli ji pochválila. Bylo krásné počasí, hezky nám to vyšlo, příroda byla krásná a před námi se tyčila cedule, která značila jezdeckou stezku.
,, Nesežerte nám zadek“ otočila jsem se na Seba se smíchem.
,, Pokusíme se“ zazubil se blonďák, ale žluťáka si mírně přibrzdil, abychom měli správné rozestupy. Hnědka mírně zkrátila rámec, takže jsem se přizpůsobila a o dvě zarážky si zkrátila otěže. Už jsme si začala pohrávat do vnitřní otěže, dbát na Venino podšlapování zadníma a uvolnění - to hlavně.
,, Je tu ticho“ usmála se Jenny, ale pohladila Gali.
,, Tak ho nepřerušuj“ zazubil se chlapec jedoucí na Goldovi a já se musela usmát.
,, Tss, mohu“ vyplázla jazyk Jennifer a zasmála se.
,, Můžeme klus?“ optala se opět dívka a já kývla. Počkala jsem si, až nakluše Galaxie, potom stiskla holeně a přešla do klusu. Ven jsem hlasem pochválila, ale soustředila se na pravidelné tempo a na to, aby Ven moc nevalila. Trochu mě rozhodilo, když Seb za námi mírně zaklel, ale po chvíli už s Goldem spořádaně klusali za námi. Musela jsem se zasmát, jak dobře Gold teprve na začátku Seba dokázal rozhodit . Blonďák byl však už mazák a s Goldíkem si poradil. Pochválila jsem Ven, ale usmála se na Jenny, která nás pohledem zkontrolovala. Spíš já, než Veny, jsem se lekla, když z křoví vyskočila srnka. Za své strnutí jsem se hned v duchu pokárala, hnědku pochválila.
,,Proč vždy na vyjdě musíme zrovna my potkat zvíře,“ utrousila dívka na Gali, kdy jsem se zazubila.
,,Asi jste magnet,“ zasmála jsem se, ale snažila se Veny zpacifikovat, jelikož se na Gali dost cpala. Naštěstí za pomocí břicha, pomůcky sedem a mírného přidržení otěží Veny zpomalila, odžvýkla si a vyklenula hřbet. Usmála jsem se a pochválila ji, tak to má být. Jennifer se usmála, asi byla ráda, že Gali Veny nenakopla .
. ,,Tak jo, posilovačka je tady,“ zazubila se dívka před námi, kdy jsem se koukla na šílenej kopec a nevěřícně zavrtěla hlavou.
. ,,Nějak moc velkej ne?“ houkla jsem dopředu.
,,To se ti jen zdá, hlavně aby ti ho Venuše neodflákla,“ ušklíbla se dívka před námi, že ona ten kopec vybrala schválně. Já ji přerazím.
,, Jestli další týden nebudu moct chodit, může za to Jennifer“ zamumlala jsem si pro sebe, ale za námi se ozval smích obou kluků. Hodila jsem po nich vražednej pohled, kterej asi vážně nevypadal vražedně, jelikož se smáli dál .
,, I když radši ať tě Jenny tak moc nezmohne, nerad bych dělal další box navíc“ zasmála se Nath, kdy Seb se smíchem pokýval.
,, By vám nějaký ty boxy na víc neuškodili, jak vás tak vidím“ ušklíbla jsem se, ale už se soustředila na vyjetí prudkého kopce. Stála jsem ve třmenech, pérovala jsem v kotnících, dívala se před sebe a snažila se jít s Veniným pohybem. Jezdci i koně prudce oddechovali, ale soustředili se na jízdu. Byla jsem ráda, že jsem si nakonec vestu nedala a vzala si pouze mikinu, kterou si nejspíše po chvíli taky sundám. Pochválila jsem hnědku pode mnou, která zastříhala ušima a frkla.
,, Nacváláme?“ ozvalo se zepředu, kdy jsem kývla. Jennifer počkala i na souhlas kluků, potom pobídla Galaxku do cvalu. Na nic jsem nečekala a Veny taktéž pobídla do cvalu- dala holeně na své místa, dala hlasový povel a hnědka okamžitě nacválala. Usmála jsem se, ale stoupla si do honebního sedu, kopírovala Veniny pohyby. Jenny s Gali přešli do rychlejšího cvalu, kdy se mi na tváři vytvořil úsměv od ucha k uchu. Nechala jsem Veny jít svým tempem, který bylo samozřejmě rychlé a já si užívala tu úžasnou rychlost ze hřbetu koně. Na chvíli jsem se otočila a všimla si, že i kluci nechaly koně v rychlejším tempem. Bylo mi skoro i líto, když Jenny na nás houkla, že máme postupně přejít do kroku. Počkala jsem si na kluky, potom sama provedla poloviční zádrž, následně Veny zpomalila do kroku i klusu. I rusovláska přešla do kroku. Pochválila jsem klisničku, na které jsem jela a usmála se na ostatní. Mírně jsem Ven povolila otěže, ale tak, abych s ní i tak měla kontakt. Vyměnili jsme si dojmy s úžasného cvalu, ale chválil své koně. Trochu zaraženě, ale přesto usmívajíc, jsem pozdravila skupinu jezdců, která se vyřítila ze zatáčky. Nějak jsem asi netušila, že Floresta není jediná, která sem jezdí na vyjížďky Druhá skupina nám pozdrav opětovala, kdy jsem se usmála a pohladila Veny, která zvědavě pokukovala po cizích koních. Zaplať pánbůh za to, že Jenny přešla do kroku, nevím, jak bychom tady koně přibrzdili.
Ty jedeš takhle poprvé daleko, že jo?“ podívala se na mě Jennifer, kdy jsem kývla. Tak asi dvě vyjížďky jsem absolvovala se Sue, potom jednu s holkami - Cassie, Liou a Jenny, která byla k Andělákům.
,,Jo,“ usmála jsem se.
,,Tebe budou pěkně bolet nohy,“ ušklíbla se škodolibě Jenny, kdy jsem po ní vyplázla jazyk, ale kývla.
,, Však už jsem si na to stěžovala“ zazubila jsem se, kdy se Jenny zasmála. Jenny i kluci vzali své oře ke stromořadí, kde své koníky poohýbaly. Já to ještě nikdy nedělala, ale po chvilce uvažování jsem Veny zavedla ke stromům, zkrátila si otěže a se správnýma pobídkami si pohrávala s Veny. Zkoušeli jsme slalom mezi stromy, co nejpečlivěji. Snažila jsem se dávat Veny jasné pobídky, i když párkrát jsem se musela rukou chránit proti větvím . Na cestu jsme se vrátili jako první, jelikož jsem usoudila, že nám už to stačí, když jsme to zkoušeli poprvé. Po chvíli se k nám přidali i ostatní. Vjeli jsme do kouzelného lesa, kdy Nath na mé uvažování odpověděl - jednalo se o Starý les. Obdivoval jsem staré, ale pevné stromy, na jejichž větvích sídlili ptáci, jež krmili své mláďata. Usmála jsem se, bylo jaro, všude byly mláďata zvířat, vše kvetlo. Zasnila jsem se, al i tak se soustředila na jízdu a Veny.
,, Wow“ utrousila jsem, když se před námi zjevil statný jelen. Již nás zavětřil, my se snažili ( až na Jenny ) nevydat ani hlásku, abychom krále lesa nevylekaly. Dívka přede mnou vytáhla mobil a krásného tvora vyfotila. Usmála jsem se, ale povzdechla si trochu, když jelen změnil trasu a zmizel v lese. Všichni jsme pokračovaly v cestě, kdy jsem si s Veny pohrávala, ale i užívala krásy zdejšího lesa. Zabočili jsme opět doprava, kdy jsem si trochu povzdechla, když nás čekal další kopec, ale uznala, že mě i Veny to pořádně vytrénuje.
,,Jak je to vlastně vůbec daleko?“ houkla jsem na Jenny.
,,No, vyjížděly jsme po půl jedný, teď je čtvrt na dvě, takže bychom na místě měli být za půl hodiny, pokud pojedeme klusem nebo cvalem,“ usmála se dívka a vrátila mobil do kapsy. Všichni jsme odbočili na prostornou louku, kdy jsem uslyšela Natha, jak nadšeně ukazuje na spadlý kmen stromu.
,,Pojedu se tam podívat a můžeme ho skočit, je malý, Sarah, jestli nechceš, nemusíte skákat, prostě jak se cítíš,“ oznámila nám dívka, ale koukla se na mě. ,,Jasně že chci!“ zazubila jsem se, ale pohladila Veny. Jenny a Gali odklusali obkouknout kmen, zatím co my organizovaně chodili do kruhu a čekali na dívku.
,,Je to v pořádku, budeme mít asi i společnost v podobě dětí ze školky, snad nebudou křičet, ale jsou dál, takže to bude v klidu,“ řekla nám Jenny, kdy jsem se usmála, abych zahnal i svou mírnou nervozitu.
,,Jedeš první Jenn?“optal se blonďák Jenny, která kývla.
,,Tak já vezmu Golda za tebou, aby skočil za odvážnější kobylou,“ usmála se Sebastian, kdy jsem se ušklíbla.
,,Jako myslíš, že Venuše není odvážná?“ zazubila jsem se, ale podrbala hnědku po krku.
,,To ne, ale Gold se zná s Galaxií líp,“ vysvětlil mi Seb a já kývla. Jenny tedy Gali naklusala, za ní Seb. Zhluboka jsem se na dechla, ale pobídla Veny do kroku. Těšila jsem se, ale zároveň byla nervózní, přeci jen jsme ještě tak moc neskákaly.
,, Neboj, bude to v pohodě. Jestliže se ti moc rozeběhne, použij poloviční zádrže, ale těsně před skokem ji ještě pobídni, ať ji dodáš jistotu. Zvládnete to“ usmál se mladík za mnou.
,, Díky“ usmála jsem se, Nath mě dodal sebevědomí. Mlaskla jsem, kdyy Ven hned naklusala, ale já si ji mírně usměrnila poloviční zádrži. Za námi už vyklusal brunet, ale já se soustředila na hnědku. Po chvíli jsem Veny pobídla do cvalu, postavila se do třmenu a na skok najela ve stehenním. Trošku jsem si ji usměrňovala, ale těsně před skokem jsem, jak mi Nath radil, Ven jenom pobídla a šla s jejím pohybem. Rozzářili se mi oči, sed jsem nad skokem neměla až tak hrozný a při doskoku jsem Veny naštěstí neskončila na krku. Moc jsem hnědku pochválila, zůstala jsem však ve stehenním a společně s brunetem a Karamelem jsme docválali k Jenny a Sebovi, kteří se usmívali stejně jako já. Ještě jednou jsem hnědku pořádně pochválila, ale mírně se zamračila na povykující děti.
,, Jak to šlo?“ zeptala se mě kamarádka, která se taktéž usmívala od ucha k uchu.
,, Skvělí“ zazubila jsem se, kdy Veny zastříhala ušima a přiblížila hlavu ke Gali. Opět jsme krokem vyrazili, kdy jsme ještě měli adrenalin v žilách a vydýchávaly se. Jenny oznámila, že za chvíli naklušeme, takže jsem si klisnu od sebou mírně zkrátila a opět trochu dbala na to, aby hezky podšlapovala. Po chvíli Jenn přešla do klusu, já tedy stiskla holeně a nechala hnědku vyklusat. Vysedávala jsem v pravidelném rytmu, snažila se myslet si na sed. Ven šla pěkně aktivně, nemusela jsem ji nějak výrazně pobízet, možná občas trochu brzdit. Dívka nás vedla opět po jezdecké stezce. Jednu chvíli se Jennifer tak šíleně zazubila, až jsem si říkala, na co asi myslí .
,,Tady je to víc zvýšený!“ houkla na nás dívka, takže jsem si stoupla do stehenního a odlehčila Veny záda. Pravidelně jsme oddechovali a klusali do kopce, kdy Ven občas zafrkala a já se usmála. Před náma už se objevil přenádherný výlet a já Ven moc pochválila, když jsme přešli do kroku. Kochala jsem se výhledem ze hřbetu koně a spokojeně jsem se usmála, když jsem si všimla velkého posezení i s úvazištěm. Po chvilce jsme zastavili a sesdedli z koní. Ven jsem pochválila a vylovila z kapsy kus mrkve, který jsem ji podala. Ven jsem dovedla k uvazišti, kde ji pomalu sundala sedlo. Ven byla pěkně zpocená, taky jsme jeli přes hodinu a půl. Hnědku jsem pochválila, ale koukal se po Nathovi, který mi chápavě podal z jeho brašny ohlávku i vodítko pro Veny. Já brašny zatím neměla, takže mé věci byly u všech třech. Poděkovala jsem a přešla k Veny, kdy jsem ji sundala uzdečku a nasadila ji ohlávku. K ohlávce jsem přicvakla vodítko a uvázala ji k břevnu, Ještě jednou ji pochválila, ale už zamířila za ostatními.
,, No, koukám, že jsme jediné, které umí odložení“ zasmála se Jenny a já kývla. Vzala jsem si jeden kyblík a s ostatními zamířila k vodě, kde jsme opatrně, tak abychom neslítli, nabrali do kyblíku vodu. Ven do kýblu hned natáhla hlavu a začala plnými doušky pít čistou horskou vodu. Usmála jsem se, ale šla kýbl uklidit.
,, Vykrmíš mi ji“ zasmála jsem se, když Jenny po chvíli podala Ven pamlsek.
,,Ty mi kobylu taky vykrmuješ,“ bránila se dívka. Usmála sjem se, ale šla si sednout na lavičku. Jenny si po chvíli i s jídlem přisedla, kluci si sedli naproti nám. Hned, jak vytáhli jídlo, vzala jsem si velký toast Ostatní taky začali rychle jíst, všem po náročném terénu vyhládlo. Jennifer všechny fotila krásným foťákem, ale já se snažila na fotkách nebýt, jelikož jsem byla hrozně nefotogenická . Jenn však na mě nebrala ohledy a fotila každého. Všichni jsme si povídaly a pochvalovaly krásy zdejší přírody. Netuším, jaks e to stalo, ale po chvilce už na stole další toast nezbyl. To jsme vážně tak rychle jedli, když jsme u toho kecaly jak pominutí ?
,, Dobře si to připravila“ pochválila toasty dívka vedle mě, kdy jsem se usmála.
,, Asi prasknu, nebo nedojedu dom“ povzdechla jsem si a pohladila si plné břicho.
,,Musíš, máme před sebou další hodinu a půl cesty,“ zasmála se dívka.
,,Mám pocit, že tamhle v dálce prší, snad nás to nezastihne,“ povzdechla si po chvili rusovláska a já vzhlédla k obloze.
,,Máte pláštěnky?“ zeptal se brunet, kdy jsem kývla.
,,V létě se sem na plavení nedostaneme,“ povzdechla si Jenny.
,,Musí ti stačit rybník,“ zasmál se Seb a rozcuchal Jenny vlasy.
,,Nech je!“ zapištěla kamarádka, kdy jsme se zasmála. Následně valsy rozcuchala blonďákovi, který si pak pořádně postěžoval, ale taky se smál. Hodila jsem po Jenny významnej pohled, kdy mě dívka probodla pohledem, ale následně se zasmála a přátelsky mě poplácala po zádech. Zasmála jsem se, ale už vyrazila za Veny. Pohladila jsem ji, ale podala mrkvičku. Začala jsem ji opět sedlat, kdy už trošku proschla, takže to bylo v pohodě. Ještě jsem ji nabídla vodu, kdy si hnědka s kyblíkem spíše pohrávala, takže jsem zbytek vody vylila a uklidila kyblík. Nauzdila jsem ji a ohlávku s vodítkem opět s díky podala Nathovi. Vyšvihla jsem se do sedla, dala nohy do třmenu a udělala s Veny malý kroužek po louce a potom dotáhla. Pochválila jsem ji a počkala na ostatní.
,,Vezmeme to po louce po směru vody níž, kdy se dostaneme na část louky, kde to známe a pak budeme pokračovat dolů,“ oznámila nám dívka a všichni jsme ve stejném pořadí pokračovali. Ven byla pěkně uvolněná a šlapala aktivně vpřed, i když ž nebyla tak nadupaná, jak na začátku, což mi vůbec nevadilo . Před námi už se objevilo prudší klesání, takže jsem se instinktivně zaklonila a uvolnila sed.
,Kopec se snižuje, začnu s vlnovkami,“ houkla na nás rudovláska a já kývla a usmála se. Začali jsme tedy dělat takové obloučky, aby se to dalo sejít. Sestup nám občas komplikovali větve stromů, které mě občas švihli do oblyčeje. Kluci i Jenny se mi smáli, jelikož Veny nechtěla jet normálně pro prostředku, ale pořád šlapala u kraje, kde byly ty stromy. Avšak když Natha ošvihla větev, přešel ho smích a my ostatní se snažili zachovat vážnou tvář, ale po chvíli jsme stejně vyprskly smíchy.
,, Dobrý?“ optala se i tak Jennifer.
,,Jo, jen ten skrček si to se mnou jel pod tu větev,“ zaúpěl brunet, kdy jsem se mírně zasmála.
,,Mě budou bolet nohy…,“ zabrblal jsem po chvíli a protáhla si nohy dopředu.
,, Hejbej se. Cvááál“ zasmála se Jenny a pobídla Gali do cvalu. Já to nečekala, ale vzrušeně na nic nečekala a taky nacválala. Po chválila jsem Veny a stoupla si do třmenů. Jenny měla oproti nám celkem náskok, ale Veny byla vážně rychlej kůň a náskok co krok zmenšovala.
,,Závody“ zubila se Jenny a já se ušklíbla a výzvu přijala. Všem se vlil do žil nejspíše adrenalin a ještě zrychlily. Jenny jsme už dohonili a jeli s větrem o závod vedle sebe. Naštěstí Ven neměla čas si vyhodit jak Gali, takže to bylo v pohodě a já se jízdu na 100% užívala. Po chvíli však Jenny zvedla ruku a všichni jsme pomalu přecházeli do kroku. Ven jsem chválila a sama se usmívala.
,, Proč jsi to tak brzo utla?“ optal se Jenny Nath.
,,Měli foťáky s blesky, Galaxie to nesnáší,“ odpověděla Jenny a ukázala na turisty, kdy jsem chápavě pokývala.
,,Aha, zapomněl jsem na to,“ pousmál se brunet a Jenny s úsměvem kývla. Užívala jsem si krásného počasí a mírně klusala ve Veniným tempu, kdy hnědky pomalu odfrkávala. Usmívala jsem se a hnědku chválila, když jsme přešli do kroku. Jenny přejela vedle nás a společně jsme začali klábosit a rozebírat všemožná témata. Usmívala jsem se, užívala si úžasnou vyjížďku na tom nejlepším koníkovi a po boku přátel.
,, Dneska se bude spát božsky“ usmála se Jenny a já kývla.
,,No, a zejtra se budu hejbat jako… no nevím co,“ ušklíbla jsem se, tu kondičku budu muset zlepšit .
,,Co myslíte, jak se to povedlo?“ usmála se rudovláska.
,,Že se ptáš, úžasný,“ odpověděla jsem a pohladila Ven po krku, když kluci jen přitákaly.
,,Ptát se musím, jestli jsme to odvodily s hnědkou dobře a já vybrala dobré místo na piknik,“ zazubila se kamarádka. Znovu jsme vjeli do starého lesa, ale do jiné části. Veny jsem povolila otěže a nechala ji se vydýchat. Sama jsem se usmívala a povídali si s ostatními. Všude létali ptáčci a voněla tu příroda.
,,Škoda, že jsem dnes nevzala slunečnici do kapes, mohli jsme jim trochu nasypat do krmítek,“ usmála se dívka vedle mě a podívala se na hnízdo v koruně stromu.
,,Prosim tě, ti mají krmení a zrníček po lese dost,“ usmál se Sebastian.
,,No, hlavně že ty ho máš málo…jsi moc hubený,“ zašklebila se dívka na Galaxii. ,,Ale ty jsi taky hubená,“ zazubila jsem se
,,Ty… taky Brute jsi proti mně?“ podívala se na mě Jenny naoko vážně,a le po chvíli vyprskla společně s námi smíchy. Jenny si hraje na Caesara, to snad ne
,,Ale já jím jako hodně, ale prostě na koních holt hubneme,“ zasmálase dívka a já se usmála, kývla.
,,To je pravda,“ ušklíbl se Nath a pohladil zpoceného Karamela. Já podrbala Ven, ale užívala si poslední chvilky v lese. Ani ne za deset minut jsme se objevili na akademii.
,,Výjezd v půl jedné, dojezd v půl čtvrté, no není to super?“ usmála se Jennifer a sesedla. ,,To už je tolik?“ vytřeštila jsem oči, ale taktéž seskočila z koně. Ven jsem nabídla mrkev a pochválila ji. Jenn kývla a já se usmála.
,, Jaká byla vyjda“ optala se usmívající se tetička. Všichni jsme nadšeně odpověděli.
,, Díky za vyjdu, zase někdy“ usmála jsem se na ostatní a vyrazila s Veny do stáje.