jennifer+galaxie: Společný terén s Cassie + Sarah + Lia

Galaxie zafrkala a já s ní vyšla ven. ,,Ahoj, sorráč holky, trochu jsme měly bláto na sobě," zazubila jsem se na holky. ,,Blátivá Jenny a Galaxie, zajímavá kombinace," zasmála se Sarah a já se ušklíbla, ale povodila hnědku, stáhla třmeny, dopla podbřišník a nánosník. ,,Jedem první," oznámila mi Cassie. ,,My poslední," pokrčila jsem rameny a pohladila hnědku, ale zapla si helmu a nasedla do sedla. Za Cassie tedy pojede Lia a před námi Veny. ,,Sue jsem řekla, že jedeme k Andělákům," usmála jsem se. ,,Jasně," pokývala Cassie hlavou, protože my dvě máme odježděno nespočet společných vyjížděk Emotikona grin Galy zafrkala a našponovala krk. Genty vyšel energicky vpřed asi tak stejně i Charakter. Galaxie zahrabala kopytem. ,,Klídek holka," usmála jsem se a pohladila ji po krku, kdy jsem počkala, až vyjede i Venuše. Hnědce jsem poohýbala krk na pravou i levou stranu a stiskla holeně. ,,Užijte si vyjdu!" ozvalo se za námi. ,,Děkujem!" ozvalo se sborově a já se pootočila a usmála se na Sebastiana, kdy jsem mu mávla a Gal zastříhala ušima. Nechala jsem volnější otěže a poddávala se houpavému rytmu kroku. ,,To je lepší, než valčík, viď Sarah," popíchla jsem dívku před námi. ,,To je," špitla a já se zazubila. Cassie otevřela bránu a koňská kopyta klapala o příjezdovou cestu. Nadechla jsem se a vydechla. Hnědka zafrkala, špicovala uši a šla vpřed. ,,Vezmeme to jezdeckou stezkou s kopečky?" zeptala se Cassie, když zavřela za námi bránu. ,,Já jsem pro, Galaxie se musí nasvalit,'' usmála jsem se a hnědka si dlouze odfrkla, až jsem se zasmála a pohladila ji po krku. ,,Budeme mít na Florestě Ramba,“ zasmála se Lia. ,,Jo, to budem,“ ušklíbla jsem se a hnědka stříhla ušima. Koně před námi byli energičtější a hnědka byla z nich nejmladší, takže… Natahovala krk do výšky a hleděla kolem sebe. ,,Nehraj si na lamu sakra, nejsi lama, ale kůň,“ houkla jsem na Galaxii, která natočila jedno ucho ke mně, zafrkala a podívala se kamsi do lesa. Zlehka jsem stiskla pravou holeň s pravou zadní, levou s levou zadní, jemně si zabrnkala do pravé otěže a Galaxie natočila hlavu zase dopředu, snížila krk a odfrkla si. ,,No vidíš,“ povzdechla jsem si, ale pohladila ji po krku a před námi se objevila silnice. Přejela jsem si vedle Venuše, abychom to přejeli v konvoji. Cassie se rozhlédla a dala pokyn k přejezdu Gal zastříhala ušima a šla hned živě vpřed, kdy ani nepočkala na moji pobídku. Abych ji nezastavovala vprostřed silnice, nechala jsem ji zastavit na konci. Hnědka si hrábla kopytem. ,,My vás dojedem,“ usmála jsem se na holky, ale dala vnitřní holeň přitiskle na podbřišák, vnitřní otěž přistavěla a vnější holeň dala za podbřišák a vnější otěž přiložila ke krku. Hnědka stříhla ušima a udělala půl obratu. ,,Hodná,“ usmála jsem se, ale nechala ji couvnout. Galaxie stříhla ušima, natočila boltec jednoho ucha na mě a druhý měla dopředu. Nechala jsem ji chvilku stát, ale pak ji zase obrátila na cestu a jemně stiskla holeně. ,,A nepospíchej broučku,“ pousmála jsem se, kdy jsem se podívala dopředu, jak daleko nám ujely. ,,Kluus,“ mlaskla jsem po chvilce, stiskla holeně a hnědá kobylka přešla do klusu s frkáním a ušima vpřed. ,,Můžete naklusat!“ zavolala jsem dopředu. ,,Jasně!“ ozvala se Cassie, zeptala se holek, které odsouhlasily a my je akorát dojely, když naklusala i Sarah s Venuší. Hnědka frkala a já zpomalila vysedávání, nechala ji přežvýknout. Galaxie protestovala pohozením hlavy, proto jsem zpomalila vysedávání ještě více, dosedala ztěžka, stiskla holeně pro udržení klusu a Gal si musela zkrátit klusové kroky, kdy jsem se pousmála nevinně a postupně zase prodlužovala dobu vysedávání. Znovu si hnědka přežvýkla na oba dva koutky a já si přesedla. Na polňačce Cass zavelela přechod do kroku, tudíž bylo na nás, abychom ho provedly jako první. ,,A krook,“ řekla jsem zřetelně nahlas se tišením hlasu. Vysedala jsem pomalu, až jsem zasedla úplně, šla proti pohybu, zpevnila břišní svaly, pomohla si ještě více hlasem a hnědka stříhla ušima, přežvýkla si a moc se jí nechtělo, spíše vůbec, mírně jsem proto začala odmačkávat otěže, až se ta kráska pode mnou přeci jen rozhodla, že přejde do kroku. ,,Hodná,“ pochválila jsem ji a přestala s jakkýmkoliv tlakem. Galaxie šla vpřed energicky, dívala se kolem sebe, co se kde šustne. Vepředu přes pole přeběhlo stádo srnek. Do zad nám příjemně hřálo sluníčko, i přesto jsem měla teplou mikinu a hnědka bederku přes bedra. Zafrkala a našponovala se znovu, kdy jsem ji musela pobídnout, až zase šla moc rychle. Ale uvolňovala se, šla s krkem níž a já cítila její prostorné chody. ,,Ty jsi vážně nenapravitelná,“ zamumlala jsem si a přejela jí rukou ve hřívě. ,,Krásnější den na vyjdu být nemohl, co holky?“ ozvala se Lia. ,,Moje řeč,“ ozvala se Sarah. ,,Berete moje myšlenky,“ usmála jsem se a pohladila hnědou kobylku po krku, která souhlasně zafrkala. ,,Jo, máte recht,“ usmála se Cassie. Takhle jet ve čtyřech, no, kdy jsme takto vlastně vůbec jely naposledy, že ano? Na polňačce jsme musely dávat pozor na vymleté díry od louží. Sice tu a tam ještě nějaká byla, protože přeci jen, pršelo v minulých dnech celkem dost hodně. Držela jsem paty dole, jak jsem byla zvyklá a na chvilku si vytáhla nohy ze třmenů a uvolnila si je, protože po soustředění a skákání mě už všechno začínalo bolet! Ale ono to přestane…tedy, doufám, že to přestane, jinak se s tím nehodlám bavit! Galaxie zafrkala, zastříhala ušima a já se usmála, ale nakopla si zpátky třmeny a podívala se na tu krásu kolem sebe. V dálce jsme zaslechly zpěv ptactva a já se pousmála. Naprostá nádhera tohle všechno poslouchat. Na rozcestí nás Cassie nadále vedla na cestu doleva, kde se před námi ukazoval ukazatel jezdecké stezky. Jo, první kopec je před námi, nejspíše ho vyjedeme v kroku a to jsem se vlastně ani nemýlila, protože skutečně, jsme ho měly před sebou během chvilky. ,,Tak, necháme koníky zamakat v kroku!“ usmála se kamarádka. ,,Jo… hlavně ať vám nenacválaj,“usmála jsem se a zvedla se do stehenního sedu, přiložila ruce ke krku, pohlídala si hnědku, aby šla pěkně od zádě střídavě a byla na předku lehká a nechala ji jít vzhůru. Byl to trochu protáhlý kopec s obtížným stoupáním, ale dalo se to vydržet. Galaxie zafrkala, frkala si do rytmu nahoru a stříhala ušima. Byla pozorná, odžvykovala si a já se usmívala. Galaxie stoupala do kopce svižně, frkala a pohupovala krkem, jak její zadní nohy zabíraly. Usmála jsem se a držela se nahoře zuby nehty, když to vlastně jinak ani nešlo. Gal zafrkala, stříhla ušima a Cassie vepředu něco mluvila k hřebci, který jí nejspíše hodlal kopec vycválat, ale nepovedlo se. Všichni čtyři koně museli stoupat vzhůru v kroku. Ono jim to pěkně posílí zadky a pročistí plíce, kdy to bude mít i dobrý vliv na srdce. Usmála jsem se a nehrbila se. Koukala jsem se i nadále na spěnky zadních nohou Venuše. Doléhalo k nám zpívání ptactva kolem a veškeré zvuky z lesa. Naštěstí stoupání už pomalu přecházelo v rovinu a my se s koníky dostali na pěknou a udržovanou stezku. Gal zafrkala, znovu dávala nahoru hlavu a sledovala své okolí. Stiskla jsem holeně, aby nezastavovala a upoutala jsem její pozornost jemným pobrnknutím do pravé otěže. Gal zafrkala a stříhla ušima, ale už se nadále věnovala cestě před námi. Z houštin vystřelil zajíc a poněkud vystřelil i Charakter, Cassie ovšem hned zareagovala a chytla hnědáka dřív, než se stačil s Liou v sedle rozlítnout po cestě. ,,Jste v pohodě?“ houkla jsem dopředu a podívala se na obě dívky, když tohle byl doslova mžik. ,,Dobrý,“ kývla Cass a chvilku počkala, než se šokovaná Lia odšokuje a já se usmála, ale podbrala hnědku na krku. ,,Mají po kopci stále moc energie koukám,“ usmála jsem se a Galaxie zafrkala a stříhla ušima. ,,Mi povídej,“ usmála se Cass zepředu. ,,Naklušem?“ ozvala se Sarah a já pokrčila rameny. ,,Můžem,“ ozvala se zepředu Cass a nechala hřebce přejít do klusu, Gal stříhla ušima a chtěla už vyklusat. ,,Ne,“ zavrčela jsem podrážděně a Galaxie zafrkala, zastříhala ušima a jedno ucho na mě natočila. Šla svižně vpřed, ale nenaklusala. Když naklusala Sarah, pohladila jsem hnědku po krku. ,,Hodná holka, tak je šikovná,“ usmála jsem se a mlaskla. Stiskla jsem holeně a začala vysedat do prvního klusového kroku. Gal si vytáhla krk dopředu a dolů, frkala a klusala pěkně dopředu. Po chvilce ale začala sama mi nabízet přilnutí. Pěkně šlapala uvolněně, poněkud se rychle uvolňovala, ale na to jsem byla zvyklá. Usmála jsem se, odmáčkla otěže a zlehka je zkrátila po odžvýknutí. Gal frkala, šla vpřed a já si přesedla. Byly jsme na cestě lemované stromy z každé strany. Vypadalo to, že se oba koně vepředu poklidnili. Usmála jsem se, pohladila hnědku a Cassie zepředu navrhla cval. ,,Krátkej?“ usmála jsem se. ,,Budeme se snažit,“ zasmála se dívka. ,,Tak já nevím s ohledem na holky,“ usmála jsem se, podrbala Galaxii po krku a kamarádka přikývla, ale připravila se s hřebcem na cval. Galaxie začala frkat. Zrychlovala proto jsem zasedla do pracovního sedu, více zasedla, napla se v kříži i s narovnáním, klidný dech, zatnutí břišních svalů, ještě více zatlačit do sedla, vydržující otěže a vypobídnutí a následně opakování pomůcek s přeměnou otěží za zadržovací otěže. ,,Stůůj,“ usmála jsem se a hnědka zafrkala, zastříhala ušima a musela přejít do kroku a pak se hned zastavit. Přežvýkla si, zafrkala a sledovala již Venuši, která nacválala. My holky doženem, ale Gal si tohle nesmí dovolovat, zrychlovat. ,,Tak je šikovná,“ pochválila jsem ji za nynější reakci a stiskla holeně. Přidržela jsem si lehce otěže, kdyby hnědka chtěla vyletět, ale ona přešla do kroku. Povolila jsem ruce a pochválila ji znovu. Gal frkla, natáčela ke mně ušní boltce a já s úsměvem ji nechala naklusat, přežvýkla si, vyklusala vpřed, natáčela boltce kolem sebe a frkla. Já se usmála, ale zůstala v pracovním sedu, dala vnější za podbřišák, vnitřní držela na, zlehka brnkla do vnější otěže, zamlaskala, stiskla holeně a houkla si. Galaxie zafrkala a nacválala pěkně vpřed. Já šla do stehenního sedu. ,,Hodná,“ usmála jsem se, pohladila hnědku vnější otěží a dívala se před sebe. Musíme si dodržet rozestupy. Veny si radostí vyhodila. ,,V pohodě Sar?“ usmála jsem se. ,,Jojo,“ houkla dívka, držela se a já s úsměvem sledovala ubíhající krajinu kolem nás. Trochu se nám terén zvyšoval a točil zároveň do pravé strany. Zatím to ale nebyla nepřehledná zatáčka, proto jsme mohly nechat koně jak se patří ,,rozletět“. Galaxie frkala, užívala si ten pocit svobody, který ji ovšem trochu znemožňovalo sedlo a uzdečka a já, ale určitě by mě záměrně neshodila. Usmála jsem se a hleděla na krásu kolem sebe, tedy, na co jsem mohla. ,,Jennifer? Přejdeme do klusu?“ ozvala se zepředu Cassie. ,,Můžeme!“ usmála jsem se. Gal frkla, stříhla ušima a já zlehka zasedla do pracovního sedu a vykonala poloviční zádrž do klusu. Galaxie zafrkala, příjemně ale šla přes hřbet od zádě s mírně vyklenutým krkem a nabídlým přilnutím. Přešla pěkně do klusu. ,,Hodná,“ usmála jsem se a chválila ji, vypobídla pro udržení klusu, povolila všechno i otěže, nechala hnědku, aby si je vytáhla a pak je zase pomalu s odžvýkáváním si je brala zpět. Jelikož nám tahle cesta by měla zabrat dvě hodiny tam i zpět, určitě se už brzy před námi ukáží vodopády v celé své kráse, jelikož jsme jely hlavně po jezdecké stezce, i když ten kopec dal zabrat. Gal zafrkala a já se usmála, když si odžvýkla, ale to už i přešla do klusu Cassie a my vyjely na rozcestí, kdy nás dívka vedla doprava a tam se objevil další z kopečků. ,,Si děláš srandu,“ zamumlala Sarah a já se zasmála. ,,Buď ráda, víš jak budou koníci nasvalení a protáhne jim to plíce a zlepší činnost srdce?“ zasmála jsem se a dívka si odfrkla. ,,Jo a mně brzo odpadnou stehna,“ ozvala se Sarah a Lia něco taky zabručela. ,,Zvykejte si,“ zasmála se Cassie a já se zazubila. ,,Ještě že v drezuře moc stehenní sed nemusím využívat, vlastně vůbec…,“ zasmála jsem se a pohladila hnědku po krku. Sice při parkuru ho musím využívat a na vyjdách a při opracování taky, ale to byla vedlejší věc Za živého hovoru jsme ale přesto dávaly pozor a nechaly jedna po druhé zvednout svá pozadí ze sedla. Já šla ze sedla jako poslední. Gal šla od zádě, byla lehká na předku a příjemně energicky šlapala vpřed. Líbilo se mi, jak je dnes plná radosti a energie. Milovala vyjížďky, i když ji štvalo, že je vzadu. Držela jsem ruce na krku a nechala hnědku, aby si stoupání vyřešila sama. Pak pojedeme určitě přes hranice luk a lesa a vezmeme to i Starým lesem, takže žádné sestupování nebude. Galaxie šlapala vpřed, pokud by chtěla vycválat, zamezím jí to, ale ona šla pěkně vpřed v klusu a já ji pochválila, když jsme byly na rovince. Přešly jsme do kroku a já nechala volnější otěže, ale pak jsem si je pro jistotu vzala zase opatrně více do rukou a pšíkla si, kdy jsem vytáhla kapesníček a vysmrkala se, až se na mě hnědka podívala a já se usmála. ,,To pro tebe není,“ zazubila jsem se, ale strčila kapesníček do kapes brašny. Před námi se v celé své kráse tyčily Andělské vodopády a já se nadechla. ,,To je doba, co jsme tu byly naposledy,“ usmála jsem se. ,,My taky ne,“ usmála se kamarádka a já se zazubila. ,,Doufám, že se to tu v létě nebude hemžit turisty jako minulej rok,“ poušklíbla jsem se a hnědka frkla. ,,Copak, špatné zkušenosti?“ pousmála se Sarah. ,,Jo, malý tlustý chlápek s foťákem, co měl blesk… prostě totální šílenec,“ povzdechla jsem si. ,,Nenávidím bohaté turisty, co si myslí bůhvíco,“ odfrkla si Lia a já se usmála. ,,Moje řeč a pak ukřičené děti,“ pohladila jsem hnědku, přejela jí rukou ve hřívě a podívala se na vodopád. ,,Tak jo, pojedeme domů,“ usmála se Cassie a já se podívala po hřebci, který byl už z vody nervní. ,,Jo, nebo se půjdete koupat, co?“ zazubila jsem se na kamarádku, která se ušklíbla. ,,No, tebe stáhneme sebou, jestli chceš,“ usmála se nevinně dívka a já dala ruce na obranu nahoru. ,,Vzdávám se, studená vodička, studená,“ zasmála jsem se a vzala si zpět otěže do rukou a hnědka si otřásla hlavu a my společně vyjely ve stejném pořadí jako na cestě sem. Hnědka zafrkala, protáhla si krk a já jí přejela rukou ve hřívě a usmála se. Vyrazily jsme na polňačku, která se za obzorem stáčela do lesa a vedla podél louky. Galaxie se podívala do lesa, našponovala se a já mlaskla a stiskla holeně. Hnědka zastříhala ušima, frkla si dlouze, sledovala les a já se podívala tím směrem. ,,Hele, medvědi tu nežijou, tygři a jiné šelmy taky ne, tak se uklidni,“ usmála jsem se, zlehka odmáčkla pravou otěž a hnědka frkla znovu, ale dala hlavu rovně a zlehka ji snížila. ,,Jsi prostě lama,“ pozvdechla jsem si, ale přejela rukou v její hřívě. Galaxie zafrkala a zepředu se ozval hlas, který jasně říkal, že přejdeme do klusu. Usmála jsem se, ale vzala hnědku na menší slalom mezi stromy, zlehka ji naohýbala a vzala zpět na cestu, kdy jsme už byly na otevřenějším prostranství, mlaskla, stiskla holeně a hnědka automaticky vyklusala hned pěkně vpřed. Já se usmála a začala vysedat přesně do rytmu. Užívala jsem si pocit, nechávala vytáhnout otěže a zase si je s odžvýkáváním brala opatrně zpět. Bylo krásně a sluníčko hřálo příjemně. Hnědka zafrkala a já s úsměvem přejela rukou po jejím krku a podívala se do dálky a na vzdalující se chvost Venuše. Nezrychovaly jsme, jen jsme jely svým tempem, jako dívky před námi. Galaxie si odfrkla dlouze a před námi již byl les. Vjely jsme do něj a kopyta koní trochu zaklapala, když byla ztvrdlá zem, ale pak se už povrch zlepšil a my nemusely přecházet do kroku. Naštěstí koně měli botky, takže i to bylo v pořádku. Galy si zafrkala a já se pousmála, ale přejela rukou zase po jejím krku. ,,Krok!“ ozvala se zepředu Cassie a já zbystřila. Vepředu totiž šli nějací lidé s dětmi. Povzdechla jsem si, ale zasedla do pracovního sedu, vykonala poloviční zádrž a řekla kouzelné slovíčko a hnědka se zafrkáním přešla pěkně do kroku. ,,Hodná,“ pochválila jsem ji a i holky postupně nechaly koníky přejít do kroku. Gal jsem si více sestavila ven z cesty, aby je neviděla, pohladila jsem ji a usmála se. Nevnímala jsem, že by tam byli nějací tvorové na cestě, prostě je normální den, na co se stresovat. Galaxie frkla a my sborově pozdravily dospělé a děti vykřikly nadšeně, až Galaxie stáhla uši dozadu a zafrkala. ,,Klid zlatíčko…,“ usmála jsem se a přejela rukou po krku, ale usmívala se. Rodičům nevadilo asi, že jejich děti jsou nevychované – achjo, dnešní mládež potřebuje za uši. Naštěstí jsme vjely po chvilce do Starého lesa, tady jsme před nedávnem s Cassie slyšely jezdit ty idioty na motorkách, či na čem. Pohladila jsem Galaxii po krku a povzdechla si, ale usmála se. V lese bylo trochu chladno, proto jsem byla ráda, za mikinu, kterou jsem měla na sobě. Brzy budeme již na Florestě, protože to Cassie vzala dobrými cestami tak, abychom se vylouply za Azulem u zadní brány. Ale zatím jsme projížděly lesem. Bylo tu krásně, kolem zpívali ptáci a já sledovala všechno dění kolem nás. Před námi se již ale pomalu vylupoval příjemný hájek, který nás dovede až oklikou kolem jezera k bráně. Naštěstí nepojedeme moc blízko vodě, a tak nebude Genty dělat bordel ,,Líbila se vyjda?“ ozvala se Cassie. ,,Ne… Jasně že jo!“ zasmála jsem se, pohladila hnědku a ta zafrkala. ,,Jo,“ řekly obouhlasně holky mezi námi a já se zazubila, ale podrbala hnědku a po chvilce jsem se vyskytly u zadní brány, kterou nám Cassie otevřela a pak ji za mnou zavřela. Pomalu jsme dojely až ke stáji na zahozených otěžích a já zaparkovala s Galaxií dál od hřebce Sesedla jsem, pohladila hnědku, odepla podbřišák o dvě dírky, vytáhla třmeny, poodepla nánosník a helmu. ,,Díky za vyjdu,“ mrkla jsem, ale zašla do stájí rovnou k hnědčinu boxu.