jennifer+galaxie: Společná vyjda s Cassie
Dnes nás čekal terén, na který jedeme společně s Cassie a ta bere Lionka. Taky jsem ho měla v plánu vzít na pěknou vyjížďku někam ven. Gal jsem dnes připravovala u uvazoviště a pak se šla projít po nádvoří, když dívka zápasila ještě s valáškem Pohladila jsem hnědku a vrátila se s ní před stáj a podívala se na hodinky. ,,Potvůrko jedna hnědá,“ zazubila jsem se na hnědku, která na mě stočila svá krásná kukadla a frkla. Ušklíbla jsem se a podívala se ke stáji, odkud se vynořila dívka s ryzákem. ,,No kde jste?“ usmála jsem se na Cassie a hnědka pozdravila se zařehtáním Liona, protože ti dva byli kámoši. Lion jí pozdrav oplatil a špicoval hned uši. Usmála jsem se a podívala se na hnědku, které se chvěly nozdry, jak nasávala jednotlivé pachy. Usmála jsem se znovu a pohladila ji po lysině. ,, To víš, když chce pán podrbat, tak se musí podrbat,“ zasmála se dívka a já se ušklíbla. ,,Měla si vidět jeho výraz při drbání hřbílkem. Taky by si nemohla přestat,“ dodala dívka a já se jí chtěla zeptat na čip, ale to už jím dívka zamávala a já se zasmála.
,, Myslím, že vím, o čem mluvíš,“ zasmála jsem se a kývla.
Začala jsem stahovat třmeny, které jsem naštěstí měla nastavené na svoji délku a dotáhla podbřišník. Upevnila jsem si helmu a podívala se na Cassie.
,,Sue je taky informována,“ oznámila jsem dívce, která přikývla a připravila si Liona. Galy hrábla nohou a já se pousmála, ale nasedla do sedla. Chopila jsem se otěží, kdy se hnědka rozhlížela kolem sebe a nehnula ani brvou. Frkla a snížila hlavu níž.
,,Žádná kondiční vyjížďka, můžeme zacválat, ale na moc dlouho to nebude,“ oznámila mi Cassie, kdy jsem se na ni otočila a usmála se.
,, Je nám to jasný,“ mrkla jsem na kamarádku a stiskla jemně holeně. Dneska jedeme po nekonečně dlouhé době první my! Většinou jezdila Cassie s hřebcem a veprostřed někdo s valachem, ale dnes jedeme s hnědkou první my. Gal zafrkala, natáhla hlavu vpřed a vykročila živě dopředu. Jely jsme po příjezdové cestě a Cassie otevřela bránu, ze které jsme mohly vyjet. Gal frkla, špicovala uši a šla energicky vpřed. ,,Klid holka,“ usmála jsem se a sledovala dění kolem sebe.
,,Kam vůbec pojedeme?“ zeptala se mě dívka a já se na dívku pootočila, nechala hnědku kráčet po příjezdové cestě.
,, Asi starý les,“ odpověděla jsem dozadu dívce a zase se věnovala hnědé kobylce. Galy kráčela dopředu dost rychlým tempem a vzrušeně frkala. Byla vepředu. To mi připomnělo jedinou věc – Jak se bude chovat, až pojedeme hon na špici? Trochu se mi sevřelo hrdlo, ale ušklíbla jsem se a sledovala cestu před námi. Z příjezdové cesty jsem Gal sestavila na cestu podél kraje lesa, kdy se stezka na louce stáčela do kopce do lesa, odkud se propleteme až do starého lesa. Díky týdnu objevů jsem tohle měla celkem proježděný a prochozený křížem krážem, proto jsem věděla o všech bodech lesa a byla za to ráda. Podrbala jsem hnědku a dívala se kolem sebe. Byla jsem ráda, že existuje teplé oblečení na koně jinak bych asi umrzla opravdu zimou. Gal frkala a nadšeně se dívala kolem sebe. Bylo to jako postavit malé dítě před jeho novou hračku. ,,Jsi ty mlaďoch co,“ usmála jsem se a pohladila hnědku po krku. Zafoukal vítr a byl docela nepříjemný, ale naštěstí Gal měla bederku, protože jsme měly ostříháno a já nepotřebovala, aby se nachladila. Naše cesta se mírně začala zvedat do kopce, Gal si potřásla hlavou a já si ji navedla pomůckami více na zadní nohy, aby si odlehčila předek. Pravá s pravou zadní, levá s levou zadní a po chvilce lehký předklon dopředu, stehenní sed a ruce ke krku. Gal frkla a protáhla si krk. Šla pěkně vpřed, pěkně přes hřbet a určitě dobře posiluje zadní nohy. Za námi byl vidět celý areál Floresty, opravdu nádherný pohled.
,, Až se cesta narovná, naklušeme,“ zavolala jsem na Cassie dozadu a usmála se. Byla jsem na vyjížďku celkově připravená a těšila se, jak to tu projezdíme křížem krážem.
,, Jasně,“ slyšela jsem dívku zezadu a určitě se usmála.
,, Ještě, že jsem s vzala teplé oblečení, je zima, i když to vypadalo, že je pěkně,“ zazubila se dívka a já se zasmála, pohladila hnědku vnější otěží a ta si dlouze odfrkla.
,, Na to, že byl včera sníh,“ usmála jsem se, ale pootočila se na rovince a kývla na Cassie, že můžeme naklusat. Zlehka jsem nechala hnědku odžvýknout a maličko si otěže zkrátila o zarážku s odžvykem, abych je měla stále volné, ale neprověšené. Gal zafrkala a byla celá nedočkavá, až bude moci vyrazit vpřed. Stiskla jsem holeně, pomlaskla si a Galaxie našpicovala uši a vyklusala vpřed. Zaslechla jsem zezadu, že Cassie valáška brzdí, asi měli menší problémy, že valášek vyklusal hned za Galaxií. Jen jsem se pousmála a podrbala hnědku vnější otěží, která šla pěkně živě a ochotně dopředu. Skláněla čumák až k zemi hnedle a já se musela zasmát. ,,Nejsi stopařka brouku,“ zazubila jsem se. Pak jsem se ohlédla dozadu, abych zjistila, jak je na tom dívka. ,,Zpomal drobet, uber plyn,“ houkla jsem na hnědku a zpomalila vysedávání, kdy trochu popohodila hlavou a frkla nesouhlasně. ,,Ne,“ řekla jsem jí a dál vysedala pomalu, kdy se hnědka ochotně přizpůsobila už a já ji pochválila. ,,Vidíš že to jde,“ usmála jsem se a ohlédla se na dívku.
,, Copak tam vyvádíte,“ usmála jsem se na kamarádku.
,, Ale nic zvláštního. Jen se nechal unést,“ usmála se a já se zahihňala.
.,, Viď,“ ušklíbla se a pohladila ryzáčka po krku. Já kývla a zase sledovala terén před námi, který byl pro klus jako dělaný. Hnědka frkla a já zase trochu vysedávání zrychlila, Gal protáhla krk a šla pěkně vpřed. Já vysedala do rytmu, ale přesedla si, abych nevysedala jen na jednu a tu samou nohu. Podívala jsem se na cestu, kam míříme. ,,Přejdeme do kroku!“ ozvala jsem se dozadu a počkala, než přejde ryzák za námi. Galaxy zastříhala ušima a našpicovala je a podívala se do lesa. ,,A jdeme my kroook,“ usmála jsem se, začala vysedat ztěžka, až jsem zasedla, více se natlačila do sedla, dala vydržující otěže a stiskla holeně. Gal stříhla ušima a s odfrkem přešla do kroku. ,,Hoodná,“ usmála jsem se. Byla pěkně protažená už, proto jsem si mohla zádrž dovolit. Část lesa, kudy pojedeme, byla dost zarostlá a úzká. Už jsme tudy párkrát jeli, ale musíme být opatrné.
,, Hlavně si nevypíchněte oko prosím,“ otočila jsem se na dívku dozadu a usmála se, kdy se Cassie pousmála.
Lion byl o cenťáček menší než Galaxie, tudíž nebyl znatelný žádný rozdíl Ale díky jejich velikosti se musíme mít na pozoru, protože větvičky by nám mohly vydloubnout oči a to by bylo nepříjemné. Gal frkla a pak se zahleděla do lesa, kde v křoví něco zarachotilo. Otočila celou hlavu a našponovala se, kdy do lesa hleděla upřeně, stiskla jsem holeně. Nejspíše si myslela, že na ni něco vyskočí, ale byla až moc statečným koněm, takže nevím nevím, jestli by tomu dokázala zdrhnout hned polekaně, spíše by na to jen civěla ,,Hele jdeme, ty lamo jedna,“ zasmála jsem se, ale do tváře se mi připletla větvička a já vyjekla a ucítila chladnost na tváři, až jsem si místo přejetí větvičky musela podrbat a ohřát rukou, kterou jsem měla schovanou v rukavici
,, Co jsi říkala?“ rýpla si Cassie ze zadu a já se zasmála.
,,No jo, to bylo neplánovaně,“ zasmála jsem se a já vedla hnědku v kolejničce a musely jsme objet pařez co byl uprostřed – naprosto geniálně vyrostlý pařez Galaxie musela stejně jako Lion zvedat nohy a my uhybaly větvičkám. Naštěstí tohle prodírání lesem netrvalo moc dlouho a brzy jsme vyjeli z hustého lesa, kde bylo na výběr ze dvou tras. Buď pojedeme do leva, nebo doprava. Já zvolila levou stranu, která vedla do mírně zvedající se cesty. Ukázala jsem na ni a podívala se s úsměvem na dívku.
,,Vyklušeme to, je to jen kousek,“ usmála jsem se a dívka kývla.
Stiskla jsem jemně holeně a hnědka vyklusala se zafrkáním vpřed. Přežvýkla si a já ji pohladila vnější otěží. Zlehka jsem přenesla váhu do stehenního sedu, dala ruce ke krku, aby Gal mohla kopec vyjít, i když to nebylo nic hroznýho. Hlídala jsem si její pohyb od zádě, ale šla pěkně přes hřbet a posilovala zadní nohy a mělo to skvělý účinek pro srdce a i plíce. Cesta byla pěkně široká, ale bylo to taky pěkně nebezpečné, kdybychom udělali krok vedle. Jehličnany se měnily v listnáče a Cassie mohla poznat úsek z honu, kde se nacházela rozbořená chatka. Kopec jsme si pěkně vyklusali a já počkala, než dívka za mnou přejde s ryzákem do kroku, kdy hned po nich jsme přešly s hnědkou, které se moc nechtělo, ale přeci jen radši poslechla s dlouhým odfrkem. Gal jsem lehounce popustila otěže, kdy si pěkně vytáhla krk dopředu a dolů, frkla si spokoeně a odžvýka si. Já se usmála a užívala si její pohyb vpřed. Zlehka jsem ji nechala odžvýknout a pobrala si otěže.
,, Hm,“ zaslechla jsem zezadu Cassie a zpozornila, co bude mít dívka na srdci.
,, Vzpomněla sis na lišku? Liško!“ zasmála se dívka.
,,Vůbec nemám páru, o čem mluvíš,“ zasmála jsem se, ale povzdechla si. Pohladila jsem hnědku a podívala se na dívku. ,,To mi to dáš pěkně sežrat, co?“ zasmála jsem se, podrbala Gal a já na křižovatce stočila naši mini skupinku doleva a pak znovu doleva na menší louku vedoucí kolem chatky, ale zde jsem nechtěla ještě cválat. Galaxie zafrkala a natáhla hlavu, když tu bylo vhodné místo pro cval, ale já maličko ztuhla v sedu, podržela hnědku sedem, kdy si hnědá kobylka odžvýkla a odfrkla a uklidnila se. Znovu jsem se nechala kolébat rytmem a pochválila ji. Cassie se zařadila vedle nás ajá na ni mrkla a usmála se. Louka byla pěkně široká a velice bezpečná. Hnědce jsem nechala trochu povolit otěže, aby si vytáhla krk dopředu a dolů, ale pak zase s odžvykem jsem si ji opatrně vzala zpět. Usmála jsem se a s Cassie jsme si začaly povídat. Oba koňouši vedle sebe kráčeli klidně, občas natočili uši ve směru nějakého zvuku v lese. Avšak nic je nevyvedlo zatím z míry a hnědka nikam nepospíchala. Pak přišdl konec louky a kamarádka se musela zařadit zpátky a my najeli na cestu, která se snižovala dolů Povolila jsem otěže a zaklonila se dozadu, kdy jsem nechala ruce vepředu. Gal frkla a vyřešila si kopeček sama, měla s tím už zkušenosti a sestupovala velmi pomalu až k rozcestí, kdy jsme se stočili na cestu do starého lesa, až jsem se otřásla.
,, To je kosa,“ usmála jsem se a vjela s hnědkou do zmavého lesa, kde jsem volila cestičky vyšlapané od zvířátek Lion za námi zaržál a já se ušklíbla Gal frkla a rozhlížela se se zájmem, kdy jsem stiskla holeně, aby nezpomalovala krok. Bylo to tady magické a kouzelné, ale přesto tu byla zima.
,,Starý les, to víš,“ zaslechla jsem Cassie za sebou a pousmála se. Byla to část cety, která byla delší a trochu odpočinková příprava před cvalem. Před námi byl kořen, kdy hnědka zpozorněla, já nechala otěže trochu povolené, stiskla holeně a mlaskla. Gal frkla a přešla kořen pěkně. ,,Šikovná,“ usmála jsem se a pohladila ji vnější otěží po krku.
,,Zvedej nohy,“ zaslechla jsem zezadu kamarádku a ušklíbla se. Gal frkla, trochu pootočila hlavu a my byly s Cassie potichu, protože tohle bylo skoro jako posvátné místo, protože tu byla hlavně zvěř, které jsme chtěly dopřát ticho. Užívala jsem si pohled kolem sebe a dost silně se mi pročistily veškeré myšlenky v mé hlavě.
Najednou se ozval hlasitý výkřik, až jsem se zamračila a podívala se na ty rušivé elementy. Byla to skupinka mladých, která probíhala starým lesem a křičela kolem sebe.
Ale ozval se hlasitý výkřik. Ohlédla jsem se kolem a zahlédla skupinu mladých, jak probíhá starým lesem a křičí kolem sebe.
,, Hulváti,“ okomentovala to kamarádka.
No ano, Galaxie frkala a její nozdry se rozevíraly a dívala se jejich směrem.
,,V klidu zlato… v klidu, jsou to jen nějací pitomečci, pašanda je, v klidu,“ usmívala jsem se, ale přistavila si její hlavu na druhou stranu. Přenesla jsem si váhu na vnější sedací kost a vnější holeň dala za podbřišák. Vnitřní jsem držela na podbřišníku, vnější holení zabraňovala přílišnému ohnutí dovnitř a vypadávání plece. Jemně jsem hnědku pobídla, ta zastříhala ušima, ale pěkně se mi přistavila do cviku dovnitř plec, kdy jsem chtěla její pozornost upoutat trochu jinak a hlavně odvrátit maličko její pozornost. Po chvilce přestala jedním boltcem rýt do směru těch nevychovanců a šla poklidně přistavěná k straně. Naštěstí hnědka nevyváděla jako lekavý kůň, ale stále byla mladou kobylkou ve výcviku a mně se tohle chování mladých lidí nelíbilo. Pomalu jsme se se blížily ven z lesa a před koncem jsem mohla přestat s pobídkami a vypobídnou hnědku, povolit otěže a pochválit ji. ,,Hodná, už je to dobrý,“ usmála jsem se, hnědka protáhla krk a odfrkla si. Dovnitř plec jsme nešly dlouze, ale zkrátka to bylo dobré řešení problému.
,,Nikdo je neučil, že v lese mají být potichu?“ odfrkla jsem si a povzdechla si.
,, Dnešní mládež by potřebovala za uši,“ řekla Cassie a zavrtěla hlavou.
Od hluku jsme byly konečně pryč a vjely na louku, kdy byl z levé strany nádherný výhled do okolí a foukalo to tu pěkně zostra, vítr se do nás opíral, ale naštěstí nás chránilo oblečení a koně bederky. Gal měla čabraku, účinná ochranna uší
,, To jo a hlavně z nich má hnědka občas tak trochu nervy, jdeme klus,“ přikývla jsem souhlasně avšak nechala hnědku odžvýknout, pobrala si otěže opatrně a přešla do klusu hned pěkně po poloviční zádrži, kdy jsem měla jistotu, že nepřepadne dopředu, ale půjde pěkně napérovaně na zádi. Někde v lese byla slyšet školka, zkrátka ukřičené děti. Galaxie zafrkala, prodloužila klus a pohodila hlavou. ,,Hou zlato, nic se neděje, ju?“ usmála jsem se, zpomalila vysedávání, nechala hnědku odžvýknout, přistavila si ji k druhé ruce a promlouvala k ní. ,,Nevšímej si rušivých elementů prosimtě,“ usmála jsem se, kdy hnědka přestala pofrkávat a přizpůsobila se vysedávání, kdy jsem ho pomalu zase prodlužovala, až jsem vysedala tak, jak mi to vyhovovalo a pohladila hnědku vnější otěží. ,,To je ono holka,“ usmála jsem se a Gal si protáhla krk, když jsem jí povolila otěže a pak zase opatrně brala zpět. Vítr nás ještě stále otrvavoval, ale byl to jen kousek. Klusali jsme po kraji celé louky, až na konec, kdy jsem ale nezahnula zpět do lesa, ale ohnula si Galaxku za pomoci pomůcek na levou ruku. Pousmála jsem se na kamarádku a kývla na znamení, že můžeme cválat. Gal pofrkala a já zasedla lehce do sedla, více šla do koně, měla hnědku pěkně vypobídlou vpřed, proto jsem mohla dát vydržující otěže hned po narovnání v kříži a zasednutí a pak jemně stiskla holeně. Gal frkla a já dala vnější holeň za podbřišák, lehounce si pohrála s vnější otěží a mlaskla se stiskem holení. Gal zafrkala a naskočila do cvalu. Byl to pěkný přechod a já ji pochválila slovně a šla do stehenního sedu, kdy to bude lepší pro hnědčiny záda. Dala jsem ruce ke krku, hnědka si protáhla krk a měla uši vzadu, aby si chránila uši před větrem, i když měla čabraku. Svaly pracovaly oběma a já se usmívala a nehrbila se. Gal šla pěkně vpřed a měla cval docela rychlý. Vzpomněla jsem si na hon na lišku, kdy jsme s hnědkou jely bok po boku hřebce a já najednou držela ocas z dívčina ramene a vůbec jsem tomu nedokázala v prvních chvílích uvěřit.
Galaxie zafrkala a poržála. Měla radost a já se zasmála, ale málem se udusila větrem Ruce jsem měla stále ve stejné pozici a holeně dýchaly s tělem koně. Užívala jsem si ten pocit a dýchala klidně a měla šťastný pohled ve tváři. Vyjížďky s nejlepší kamarádkou jsou vždy nejlepší!
Po chvilce jsme se ale blížili ke konci louky, proto dívka přešla s ryzákem do klusu, abychom mohli přejít i my. ,,A kluuus hnědá,“ řekla jsem, pomalu si zasedla do sedla, hnědka si vyhodila zadky nesouhlasně a pohodila hlavou. ,,Kluuus,“ trvala jsem na tom, zasedla hlouběji do sedla, narovnala se v kříži, tlačila zadek více do koně a dala vydržující otěže. Galaxie zafrkala nesouhlasně, ale po vypobídnutí a zopakování poloviční zádrže přešla do klusu a odfrkla si dlouze, kdy jsem ji pochválila za nynější správný čin.
,,V klusu je necháme vydýchat,“ houkla jsem dozadu, když hnědka frkla dlouze znovu, ale zahodila jí otěže a přesedla si. Galy frkla, dala krk dolů a dopředu a frkala dlouze. Zajeli jsme do lesa, kde byla pěkná cesta pro klus vhodná. Změnila jsem si vysedací nohu a Gal si zase hrála na stopařku Šla pěkně vpřed, neloudala se a vydýchávala.
,, A zítra razím s Gentlemanem, nejspíše,“ řekla jsem Cassie zezadu a já se usmála.
,, To bude rád, plánujete něco určitého?“ odpověděla jsem dívce a pohladila hnědku po krku.
,, No, nevím, jestli bude rád, až si s ním na louce vyzkouším něco z drezury,“ ušklíbla se dívka a já se zasmála.
,,Drezurku jsem s ním taky zkoušela,“ zazubila jsem se kdy se pak zazubila i dívka.
,, Ale bude venku. Trochu si protrénujeme i pozornost díky tomu,“ kdy jsem se na to zamyslela a něco mě trklo.
,, Hm, měli bychom se připravovat na Florestovské závody co?“ ozvala jsem se a usmála se. Zajímalo by mě, co se na nás chystá, ale těšila jsem se. Uvidíme, jak jsme se vypracovaly a hlavně musím Galaxii vzít někdy na jízdu a zkusit tu úlohu, jak mi říkal Tom. Gal frkla a protáhla si krk, ale zase ho snížila a já se usmála.
,, To rozhodně, musíme začít makat,“ usmála se dívka, kdy jsem kývla.
,, Jedeme přes starou cestu?“ zeptala se mě dívka a já kývla a ukázala na cestu, kady tam vjedeme a přešli jsme s horsíky do kroku Galaxie i dlouze odfrkla a my nechaly koně na zahozené otěži a zbytek lesa projely krokem až na starou cestu. Držely jsme se kraje cesty a nechaly koně přistavený tak, aby neviděli zbytečně na silnici. Podrbala jsme hnědku a usmívala se. Botičky zvesela klapaly na vozovku a byl tu klid, kdy žádné auto nejelo. Povídaly jsme si chvilku s Cassie a mně se tahle vyjížďka moc líbila a stejně tak i Galaxii, která frkala nadšeně po celou dobu a i nyní měla jiskru v očích. Po chvilce jsme sjeli ze staré cesty a pokračovali k bráně, kdy ji dívka otevřela a já hnědku pohladila po krku, kdy si stejně jako Lion i Galaxie pofrkala spokojeně a já ji jemně nechala odžvýknout.
,, Šikovný, zvládli jsme to spolu co,“ usmála se dívka vzadu a Galaxie hlasitě zařehtala, jako by oznamovala, že jsme doma
Já se usmála a ušklíbla se. ,,Musíš taky všem vykváknout, že jsme se vrátily,“ zasmála jsem se, ale podrbala hnědku a zastavila ji na nádvoříčku. Sesedla jsem, pohladila hnědku, uvolnila nánosník, vytáhla si třmeny a povolila podbřišák. Gal si odfrkla a sklonila hlavu, kdy jsem se usmála a podrbala ji znovu.
,, Děkujeme za vyjížďku,“ poděkovala mi Cassie, kdy jsem se na ní podívala a usmála se.
,, To nestojí za řeč,“ mávla jsem rukou a zazubila se, když se dívka ušklíbla. Rozešla jsem se za Cassie a valáškem, protože Lion měl obbox svoje obydlí a Gal frkla a sklonila hlavu, kdy jsem se usmála a podrbala ji. ,,Dnes to bylo super, co?“ usmála jsem se a pohladila hnědku po krku a dala jí pusu na líc a usmála se.